- 16. duben 2014
- 1286x
Legendární skupina Poutníci hrající bluegrass a country vystoupila uplynulý pátek v konickém zámku. Kapela do svého programu zařadila skladby z širšího hudebního spektra, načež tak v příjemném komorním prostředí zazněly notoricky známé písně z dlouholeté dílny Poutníků, ale i některé novinky, bluegrassové tradicionály a nechyběla ani klasika.
Panenka, Pojďme se napít, Tažní koně či Hotel Hillary. Tyto známé a téměř zlidovělé písně mohli slyšet všichni, kteří v pátek 11. dubna zavítali na recitál skupiny Poutníci uspořádaný městským kulturním střediskem Konice. Večerník u toho samozřejmě nemohl chybět...
Skupina Poutníci má skutečně bohatou a dlouholetou historii. V obměněných sestavách funguje už od roku 1970. Nejslavnější sestavou se stala ta, ve které se objevila muzikantská i autorská osobnost Roberta Křesťana a na banjo hrál excelentní Luboš Malina. Za dobu své existence odehrála kolem čtyř tisíc koncertů, nahrála čtrnáct desek a získala velké množství ocenění na hudebních soutěžích v tuzemsku i zahraničí. V současné sestavě funguje zhruba od roku 2009, přičemž kapelu vede služebně nejstarší člen, zpěvák a kontrabasista Jiří Karas Pola.
Poutníci na Prostějovsku nekoncertovali v pátek zdaleka poprvé. Pravidelně je můžeme slyšet na country plesu v prostějovském Národním domě, často také vystupují na akcích pořádaných senátorkou Boženou Sekaninovou. Konický koncert byl však v rámci těchto akcí výjimečný. Krásné prostředí koncertní síně zámku vytvořilo pro jejich vystoupení působivou atmosféru, která byla podpořena vynikajícím zvukem. Vynikla tak hudební virtuozita jednotlivých členů kapely. K nejvydařenějším zahraným skladbám patřila zejména desetiminutová Telegraf road nebo Vivaldiho Jaro z cyklu Čtvero ročních období.
„Jsem překvapená. Poutníky jsem v Prostějově slyšela už několikrát, ale nikdy ne v takhle komorním prostředí. Byl to úplně jiný zážitek, slyšela jsem každý tón. A musím uznat, že skutečně umí,“ nešetřila chválou divačka Marcela. A že ostatní diváci její názor sdíleli taky, bylo poznat nejen z jejich vážných a soustředěných tváří při poslechu, ale především z nadšeného potlesku, kterým muzikanty odměňovali. Bohužel, kapacita sálu nebyla ani zdaleka zaplněna tak, jak by si tahle vydařená akce zasloužila. Na připravené židličky si našlo cestu pouze něco kolem padesáti návštěvníků. Část viny přitom určitě leží na slabší propagaci koncertu, o němž široká veřejnost zdaleka nevěděla... „Kdyby to na poslední chvíli nenapsali ve Večerníku, nevěděla bych o tom,“ podotkla Marcela. Snad tedy organizátoři kampaň o příští akci v konickém zámku zvládnou lépe, samotné prostředí i kvalita interpretů si to bezesporu zaslouží...