VIDEO: Na Plumlovském vinobraní by se „cinknul“ i kardinál Richelieu

Kardinál Richelieu byl nepochybně velmi schopný duchovní a státník. Až na vrchol se dostal i díky tomu, že se dokázal dokonale ovládat. Pokud by však tento přísný kněz dorazil v sobotu na plumlovský zámek, pak by to s ním dopadlo všelijak. Po návštěvě vinobraní v režii Plumlovských nadšenců by Francii nějaký čas musel vést někdo jiný. Kardinál by se do funkce vrátil až poté, co by se probudil do druhého dne...

Letošní Plumlovské vinobraní bylo doslova nabito emocemi. Tou první bylo překvapení, když se při zahajovací scénce na pódiu místo tří či čtyř jako obvykle objevilo hned deset statných mušketýrů. Ti se jako jeden muž nakonec museli sklonit před silou jedné jediné zoufalé matky. „Nápad vznikl tak, že jsme měli jeden kostým mušketýra a několik nedávno narozených dětí, které jsme do toho chtěli nějak zapojit. Zbytek už jsme nějak vymysleli a udělali,“ naznačila svoji tvůrčí metodu režisérka celé akce Gábina Jančíková.  

Další výraznou emocí byla vášeň, se kterou se do hry na své nástroje pustili Cigánski diabli. Jejich neskutečná virtuozita a zároveň hravost byla něčím, co muselo doslova uhranout každého milovníka dobré muziky. Před přívalem emocí se člověk ovšem neschoval ani ve Strašidelném sklepení, které si pro malé i velké návštěvníky připravili dorůstající potomci členů Spolku Plumlovských nadšenců. „Byl to fakt záhul. Jsem opravdu rád, že jsem vyvázl živ a zdráv. Akorát se budu muset jít někam uklidnit a přebalit,“ zhodnotil návštěvu prostor malého zámku jeden z dospělých návštěvníků. Úsměv na tváři pak vyloudily čím dál ztřeštěnější Veselé kravičky, které návštěvníkům objasnily, jak je důležité mít vlastního inseminátora...

Nelze se tedy divit, že, aby unikl náporu nejroztodivnějších pocitů, pustil by se jinak chladný kardinál Richelieu nepochybně do ochutnávky některého z přibližně čtyřiceti vzorků výborných vín. Z této degustace by však střízlivý nevyšel. Jediné, co by jej mohlo „zachránit“, bylo relativně studené a vlhké počasí, které letošní vinobraní provázelo. I kvůli tomu na zámek tentokrát zamířilo méně lidí, než by si tato báječná akce zasloužila.

„Počasí je vždy loterií. A v té se prostě nevyhrává každý den,“ pokrčil v této souvislosti rameny Marek Otruba ze Spolku Plumlovských nadšenců. Přítomní však měli na paměti, že víno je dítětem slunce. A tak se díky pravidelnému popíjení a navzdory podmračenému počasí dostalo slunce skrze víno do jejich krve i duše.

A jakmile vystřízlivěli, už se začali těšit zase za rok...