- 28. červenec 2020
- 637x
Krásy barokních staveb ve spojení s židovskou kulturou a náboženstvím. Obojí mohou nyní obdivovat návštěvníci muzejních expozic v prostějovském Špalíčku. Ve čtvrtek se v jeho prostorách uskutečnila vernisáž výstavy s názvem Barokní synagogy v českých zemích. Návštěvník pak mohl až žasnout, kolik zajímavých a nádherných staveb se v Čechách a na Moravě nachází.
Výstava navíc byla věnována i stavbám prostějovským, přestože nebyly postavené v barokním slohu. „Rozhodli jsme se výstavu doplnit a seznámit širokou veřejnost s historií nebarokních prostějovských synagog a vybraných rabínů. Tato expozice pokračuje v zadních sálech,“ uvedl Filip Gregor, kurátor výstavy.
Tu zahájila ředitelka muzea Soňa Provazová četbou z knihy Maud Michal Beerové Co oheň nespálil. Prostějovská rodačka židovského původu se v ní vracela právě k židovským uličkám, v jejichž torzu se nyní nachází výstavní sály muzea. Následně Luděk Štipl ze spolku Respekt a tolerance prozradil příběh několika exponátů, které výstavu o synagogách doplnily. Třeba ke svitku Tóry nalezené v roce 1957 politickým vězněm ve věznici Mírov. „Po poradě s ostatními vězni se pan Janků rozhodl, že Tóru uschová zpět na stejné místo a vyzvedne, až nastane vhodná doba. Když po roce 1989 skutečně vhodná doba nastala, a podařilo se dokonce získat povolení ředitele věznice, přišel pan Janků v doprovodu novinářů, jenže Tóra už na půdě vězení nebyla,“ uvedl Štipl. Nakonec se naštěstí našla a tak je mezi exponáty současné prostějovské výstavy.
Smutné svědectví však vydávaly hlavně synagogy. Řada jich kvůli nacistickému režimu v protektorátu mezi lety 1939 a 1945 nepřežila. Jiné to štěstí měly. Výstava si dala za úkol přitom zmapovat osudy obou kategorií. „Osobně si myslím, že se výstava podařila. A co se týká panelů s informacemi a zajímavostmi o prostějovských synagogách, věřím, že neskončí ve skladu, ale najdou další využití,“ uvedla Jana Gáborová za spolek Hanácký Jeruzalém jednoho z pořadatelů výstavy. „Špalíček je úžasný a tahle výstava sem naprosto sedí,“ dodala Gáborová. Spokojeností se pak netajila ani ředitelka muzea. Už jen proto, že pro velký ohlas se ani všichni lidé do sálu s vernisáží nevešli. „Mile mě překvapila návštěva, která byla velká. Jsem ráda, že toto téma táhne, mám z úspěchu radost,“ zhodnotila výstavu, která se ve Špalíčku bude konat do 27. září.