Příjemnou noc, dnes je čtvrtek 20.1.2022
svátek slaví Ilona,
zítra Běla
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

... a budeme slavit. Nákaza COVID - 19 oslavy odsunula, ale nezastavila. Výročí si připomeneme 3.10.2020 v centru města.

V letošním roce si připomínáme 630. výročí povýšení Prostějova na město udělením práva výročního trhu. Dvoje výročí mají také naše hradby – 525 let od počátku stavby a 510 let od počátku výstavby malé tzv. parkánové zídky kolem města.

O podobě původních hradeb nemáme moc informací. Pravděpodobně byly dřevěné či hliněné a jich součástmi byly brány nebo vrata. Kamenné hradby budovali až noví majitelé Prostějova – Pernštejnové. 27. února 1495 Vratislav z Pernštejna za přítomnosti městské rady osobně položil kámen k výstavbě hradeb. V Pamětní knize města máme o tom tento záznam: „…pan Vratislav z Pernštejna učinil počátek zdi stavenie okolo města Prostějova, v ten pátek po svatém Matěji v hodinu čtrnáctú, minutu octavo, ANNO DOMINI MCCCCXCV.“

Celý fortifikační systém zahrnoval třináct bašt, čtyři brány (Plumlovská, Olomoucká, Vodní – Brněnská, Kostelecká), dva vodní příkopy a val.

Prvním zásahem do hradeb byla ve 20. letech 16. století stavba zámku. Při ní byla zbourána Kostelecká brána a místo ní zde vznikla fortna (malá branka pro pěší). Zámek byl napojen na hradby a kolem něj byl vybudován vodní příkop. Další výrazné poškození bylo při pobytu švédských vojsk generála Torstenssona v létě roku 1643. Torstensson nařídil pobořit hradby a zapálit zámek. V osmdesátých letech 17. století byly hradby zčásti opraveny, ale na dalším poškození se podepsal velký požár Prostějova 27. dubna 1697.

V 18. století však už hradby ztrácely svůj vojenský význam. Staly se překážkou hospodářského, dopravního a stavebního rozvoje města. Zastupitelstvo města přijalo proto v prosinci 1865 usnesení o postupném zboření hradeb, nejprve v okruhu kolem Olomoucké brány. Další práce pokračovaly v následujících letech a byly završeny v roce 1872. Na uvolněných prostranstvích vznikly komunikace a parky. Příkladem jsou například Jungmannovy (Smetanovy) sady založené z iniciativy sadařského a okrašlovacího spolku v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století. Další zásahy poznamenaly zbytky hradeb v souvislosti s likvidací židovské zástavby ve Školní ulici, při výstavbě kina Metro a kulturního domu ve Hradební ulici v 70. a 80. letech 20. století.

Dnes se z rozsáhlého opevnění zachoval jen zlomek. Jedná se o nárožní polygonální baštu (v 80. letech 20. století byla opravena a pseudorenesančně zastřešena) a k ní přilehlou třistametrovou zeď kurtinu ve Školní ulici a malou část v Knihařské ulici s baštou (opravený dům č. 5). V roce 2012 přibyly na části hradeb malby domů připomínajících existenci zdejšího židovského ghetta. V letech 2014 –2017 prošly hradby ve Školní ulici rozsáhlými opravami s cílem zajistit korunu zdiva proti zatékání a usazování náletových dřevin.

Psali o nich vlastivědci, historikové i kronikáři. Jejich popis a historii podal v knize Z těžkých dob Prostějova lékař, literát a starosta Prostějova Ondřej Přikryl. Najdeme je zobrazeny na vedutě Prostějova od Jana Willenbergera v Paprockého Zrcadle slavného markrabství moravského (1593), na perokresbě Prostana prostějovského malíře Františka Josefa Velehradského (1728) i na katastrální mapě Prostějova (1833). Patří mezi naše nemovité kulturní památky jako pozůstatek pozdně gotického opevnění města.

Total Comments

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...