V neděli si připomeneme 120. výročí narození Jiřího Wolkera

Básník proletářské poezie a jeden z nejznámějších prostějovských rodáků se narodil 29. března 1900. Je proto nasnadě si právě připomenout jubilejních 120 let od jeho narození. K této příležitosti již byla na začátku března představena v městské knihovně čtyřdílná publikace Wolkerovy poezie a odhalena byla pamětní deska, kterou bude možné nalézt v knihovně po ukončení nouzového stavu. Další oslavy jeho výročí ovšem letos kvůli koronavirové pandemii nebudou.
Život Jiřího Wolkera byl velmi krátký, zemřel ve věku nedožitých 24 let. Jeho dílo ale žije dodnes. Mezi nejznámější patří básnické sbírky Host do domu a Těžká hodina. Věnoval se ale také překladu, novinařině. V roce 1923 se mu stala osudná tuberkulóza, kterou se snažil léčit ve Vysokých Tatrách, ale na začátku roku 1924 se vrátil domů, kde této nemoci nakonec podlehl.
Jiří Wolker je pochován na městském hřbitově v Prostějově, kde si ještě před smrtí napsal i svůj epitaf. Na jeho počest nese název prostějovské gymnázium, které v loňském roce oslavilo také stodvacáté výročí od svého založení.

K nedělnímu sto dvacátému výročí narození básníka Jiřího Wolkera bylo připraveno množství různých akcí. Některé se uskutečnit stihly, jiné, směřované právě k datu výročí, bylo vzhledem k nouzovým opatřením v republice nutné zrušit.
Magistrát stihl ještě začátkem měsíce, necelý týden před startem omezujících opatření kvůli šířící se epidemii koronaviru, v městské knihovně představit klíčový počin. Po desetiletích bylo ve čtyřech svazcích znovu vydáno souborné dílo tohoto v mnoha ohledech výjimečného básníka.
U příležitosti výročí připravilo okresní vedení KSČM ve spolupráci s Večerníkem kvíz na pokračování, který ve čtyřech vydáních prověřuje znalosti čtenářů stran Wolkerova osobního života, rodiny i tvorby. „Už v únoru jsme ustanovili čtyřčlennou pracovní skupinu, která se na tvorbě kvízových otázek a organizaci dalších akcí podílela. Bohužel vzhledem k situaci nemohla svoji práci dotáhnout do konce,“ litoval předseda OV KSČM a krajský zastupitel Ludvík Šulda.
Na pondělí 30. března měli komunisté, kteří ve Wolkerovi tradičně vidí především proletářského básníka, připraveno pásmo čtení z jeho díla, které bylo nasměrováno k básníkově soše v sousedství Zlaté brány. „Měli jsme připravený zajímavý dvouhodinový program, ale je zřejmé, že ho nebude možné realizovat,“ konstatoval zároveň i lídr kandidátky pro krajské volby na Prostějovsku.
A ještě jedna zajímavost. Světlo světa spatřilo pro tento jubilejní rok také speciální pivo s názvem podle básníkových iniciál, které vaří minipivovar sídlící v těsném sousedství vily na Svatém Kopečku, kam Wolker za mlada rád jezdíval k babičce na prázdniny. Někteří z čtenářů je už možná ochutnali, další budou mít příležitost, pokud se ocitnou mezi vylosovanými výherci výše zmíněného kvízu.

Kdo byl Jiří Wolker - prostějovský básník?
Z pohledu vlasteneckého patří Jiří Wolker k významným českým básníkům, jeho život byl navždy spjatý s tehdy už českým městem Prostějov. Na neděli připadlo jeho sto dvacáté výročí narození, zatímco od jeho smrti uběhlo téměř století, jehož mnohé turbulence jsme si nedávno připomněli.

Osobnost Jiřího Wolkera však zůstala oceňovaná po celou dobu, o čemž možná nejlépe svědčí název našeho nejstaršího gymnázia. Přečkal různá, mnohdy protichůdná údobí až do dnešních dnů.
Kromě názvu klasického gymnázia vtiskl do života našeho města nezaměnitelný otisk Wolkerův Prostějov, tedy přehlídka recitátorů a divadel poezie, který bohužel v posledních třiceti letech nedosahuje takového celorepublikového věhlasu jako v dobách předešlých. Před necelými dvěma lety započalo opětovné osvěžení Wolkerovy památky v ryze moderním duchu, kdy stěžejním počinem bylo umístění bronzové plastiky básníka sedícího na lavičce na hlavním prostějovském náměstí. Ačkoli dříve narozeným generacím takové žonglování s Wolkerovým odkazem, jaké Projekt Wolker přinesl, nemusí úplně konvenovat, faktem zůstává, že díky oné soše mnohé malé děti o Jiřím Wolkerovi slyšely poprvé.
Větší část Wolkerova velmi krátkého života je spojena se dvěma lokalitami – rodným Prostějovem a nedalekým Svatým Kopečkem u Olomouce, kam mladý Jiří coby teenager jezdíval na prázdniny ke své babičce z matčiny strany Anežce Skládalové.
Toto místo sehrálo v jeho tvorbě významnou roli. Už během svých studií na prostějovském gymnáziu psal básně, které později vyšly ve sbírce Host do domu. Poslední báseň se jmenuje právě Svatý Kopeček, kde jsou na rozdíl od spíše dětské stylizace ostatních básní už patrné prvky dospívání. Začíná si totiž všímat závažných sociálních problémů a báseň je tak jakýmsi mostem mezi touto sbírkou a tou následující s názvem Těžká hodina, která je již typickým dílem proletářské poezie.
Ostatně i v rozvoji jeho tvorby se odráží doba, v níž žil. Z poklidného zázemí měšťanské rodiny přes útrapy první světové války a poválečné turbulence v letech 1919 až 1921. Tak jeho poezie přináší lásku, něhu, bolest, sociální tematiku i svízelné životní peripetie. Jestliže ve sbírce Host do domu ještě věří v dobrotu lidí a touží svou poezií probouzet lidská srdce a tím sbratřit všechny lidi, je Těžká hodina svědkem Wolkerova sociálního přerodu v letech 1921–1922. Samostatnou kapitolou jsou pak verše psané v době jeho těžké nemoci v roce 1923. A konečně epitaf, ten by každý správný Prostějovan měl znát.