AKTUALIZOVÁNO: Výlet do Brazílie aneb s Baťou v džungli

 Zajímavý zážitek nabízel čtenářům program prostějovské knihovny na čtvrtek. V podkrovním sále totiž vystoupila a představila své dílo Markéta Pilátová.

Autorka, vzděláním hispanoložka, prožila skoro deset let v Brazílii. A o své poznatky z této daleké země se podělila s účastníky. Zejména se však věnovala své poslední knize nazvané S Baťou v džungli. V publikaci se věnovala totiž jednak českým emigrantům žijícím v Brazílii, zejména však osobnosti Jana Antonína Bati a jeho rodiny. Markéta Pilátová knížku napsala formou románu, kdy se Jan Antonín Baťa na mnoha řádcích dívá sám na sebe coby duch. Tu vážně, tu s nadsázkou.
O Janu Antonínu Baťovi prozradila mnohé: že byl člověk zodpovědný a poctivý, naopak že například skromnost mu nebyla dána. Stejně jako třeba básnické vlohy. Vyjádřila se však také k dřívějším obviněním, že pomáhal nacistům. „Moje povědomí o Baťovi bylo dříve velmi malé. Věděla jsem, že Tomáš Baťa starší firmu založil a o Janu Antonínu Baťovi, který pokračoval v jeho díle, jsem věděla jako všichni v kraji, že Jan Antonín Baťa, to byl ten Baťa, co nás s Hitlerem chtěl vystěhovat do Patagonie,“ poznamenala s tím, že to nebyla jediná fake news vytvořená komunistickým režimem na konto rodiny Baťových. Sice pak podle jejích slov jednal s Hermanem Göringem, pozdějším velitelem říšského letectva. Ovšem ohledně propuštění Baťových pracovníků zajatých v Sudetech.
Vyzdvihla naopak jeho pomoc exilové vládě v době protektorátu. „Podporoval velmi štědře vládu. Tehdejší exilová vláda se mu odměnila tím, že po něm neustále požadovala veřejné prohlášení, že vládu podporuje. On ji podporoval, ale odmítal vydat to prohlášení, protože by tím smrtelně ohrozil své spolupracovníky, co zůstali ve Zlíně,“ vysvětlila. Významný továrník, který firmu Baťa převzal po svém nevlastním bratrovi, byl trnem v oku jak nacistům, tak komunistům. A nakonec v Brazílii zůstal. Nechal tam postavit čtyři městečka, pokračoval tam ve výrobě bot. A nakonec tam také zemřel. „Ta džungle, chaos a iracionalita, které tam dodnes vládnou, tak vlastně proti nim neměl Jan Antonín Baťa vůbec žádnou šanci,“ představila Markéta Pilátová Baťu jako schopného, i když místy mírně naivního organizátora.
Akce v knihovně měla ohlas. Dorazilo na 40 lidí a zcela zaplnili půdní sál budovy. Navíc se přítomní ptali, a ptali se hodně. Na Baťu, na jeho rodinu, na její působení v Brazílii. Autorku pak zájem hodně potěšil. Prozradila, že v Prostějově není náhodou, že má k městu pozitivní vztah. „Na Prostějov mám nádherné vzpomínky. Dvakrát jsem se zde účastnila Wolkerova Prostějova. Pro mě to byly formující zkušenosti,“ uvedla přítomným. Někteří z nich ocenili nejen přednes, ale i obsah knížky. „Koupila jsem si tu knihu. Slyšela jsem předtím autorku mluvit v rozhovoru pro rozhlas. A protože mě zajímá historie, navíc se podle mě o ní málo mluví, tak mě to zaujalo,“ řekla třeba Medarda Pustajová. „Když jsem se tedy dozvěděla, že sem přijede, byla jsem nadšená,“ dodala.