- 11. únor 2019
- 514x
Děvčata z pokoje 28, L 410 Terezín. To je název výstavy, která je k vidění v prostějovském Špalíčku, Uprkova 18 a jejíž vernisáže se zúčastnily i náměstkyně primátora Alena Rašková, Milada Sokolová a náměstek Jiří Rozehnal.
„Život židovských děvčat uvězněných v terezínském ghettu zachycuje výstava vytvořená na základě jejich osobních vzpomínek.Celkem 12 panelů přibližuje politické události 30. let minulého století, nástup Adolfa Hitlera k moci, i vznik Protektorátu Čechy a Morava,“ říká kurátorka výstavy Kamila Husaříková s tím, že další část se pak věnuje období pronásledování židovského obyvatelstva před deportacemi.
„Zbývající panely popisují poválečné osudy děvčat, která přežila. Všechny texty na panelech jsou doplněny komentářem nebo výpověďmi jednotlivých pamětnic,“ doplňuje Soňa Provazová, ředitelka Muzea a galerie v Prostějově.
Panely zapůjčilo prostějovskému muzeu Židovské muzeum v Praze. V Prostějově jsou vystaveny poprvé. Jedna z výstavních síní ve Špalíčku je upravena jako kinosál a návštěvníci zde mohou zhlédnout dokumenty o holokaustu – šoa. Poslední sál je věnován speciálně Prostějovu.
„Na sedmi panelech jsou k vidění fotografie prostějovských občanů židovského původu, kteří zde před válkou žili a z nichž drtivá většina byla povražděna ve vyhlazovacích táborech nebo zemřeli v Terezíně. Návštěvníci si mohou prohlédnout i fotografie těch, kterým se přežít podařilo a dále například žádosti o cestovní pasy. Jednou z nich je i žádost Elišky Kleinerové, která odcestovala do Velké Británie a studovala tam uměleckou školu. Na rozdíl od jejích rodičů (maminka zemřela v Osvětimi, tatínek v Buchenwaldu) přežila a dnes ji známe jako malířku Alžbětu Zelenou. Mimochodem, právě výstava jejích obrazů začíná v polovině února letošního roku v hlavní budově muzea. Výstavu pořádáme k nedožitým stým narozeninám této známé výtvarnice,“ dodala Provazová.
Panely přibližující dění v Prostějově obsahují i ukázky novinových článků, které v té době přinášely zejména Hlasy z Hané. Pozornost si zaslouží i texty a fotografie prostějovské rodačky a laureátky Ceny města Prostějova Maud Beerové, tehdy Steckelmachrové, autorky knihy Co oheň nespálil, z níž částečně výstava čerpá.
Výstavu si můžete v prostějovském Špalíčku prohlédnout až do konce března letošního roku.
„Zbývající panely popisují poválečné osudy děvčat, která přežila. Všechny texty na panelech jsou doplněny komentářem nebo výpověďmi jednotlivých pamětnic,“ doplňuje Soňa Provazová, ředitelka Muzea a galerie v Prostějově.
Panely zapůjčilo prostějovskému muzeu Židovské muzeum v Praze. V Prostějově jsou vystaveny poprvé. Jedna z výstavních síní ve Špalíčku je upravena jako kinosál a návštěvníci zde mohou zhlédnout dokumenty o holokaustu – šoa. Poslední sál je věnován speciálně Prostějovu.
„Na sedmi panelech jsou k vidění fotografie prostějovských občanů židovského původu, kteří zde před válkou žili a z nichž drtivá většina byla povražděna ve vyhlazovacích táborech nebo zemřeli v Terezíně. Návštěvníci si mohou prohlédnout i fotografie těch, kterým se přežít podařilo a dále například žádosti o cestovní pasy. Jednou z nich je i žádost Elišky Kleinerové, která odcestovala do Velké Británie a studovala tam uměleckou školu. Na rozdíl od jejích rodičů (maminka zemřela v Osvětimi, tatínek v Buchenwaldu) přežila a dnes ji známe jako malířku Alžbětu Zelenou. Mimochodem, právě výstava jejích obrazů začíná v polovině února letošního roku v hlavní budově muzea. Výstavu pořádáme k nedožitým stým narozeninám této známé výtvarnice,“ dodala Provazová.
Panely přibližující dění v Prostějově obsahují i ukázky novinových článků, které v té době přinášely zejména Hlasy z Hané. Pozornost si zaslouží i texty a fotografie prostějovské rodačky a laureátky Ceny města Prostějova Maud Beerové, tehdy Steckelmachrové, autorky knihy Co oheň nespálil, z níž částečně výstava čerpá.
Výstavu si můžete v prostějovském Špalíčku prohlédnout až do konce března letošního roku.
Další chyba na Vápenici.