- 29. červenec 2018
- 1544x
Jarní a zvláště letní měsíce jsou tradičně ve znamení velkých hollywoodských trháků, takzvaných blockbusterů a ani letos tomu není jinak. Už jsme dostali nálož v podání Avengers: Infinity war a v červnu se vrátili po dvouleté odmlce i dinosauři. Celkem hravý a svěží první díl restartované série měl vcelku pozitivní ohlasy po celém světě, druhý díl tak na sebe nenechal dlouho čekat. Ostatně film si na sebe vydělal a zbylo i dost na pokračování. Vrátilo se i původní obsazení, a sice herci i dinosauři, a Večerník se na hit podíval ve své pravidelné filmové recenzi.
Už marketingová a trailerová kampaň ale filmu do kin moc nepomohly. Záběry v traileru, které měly diváka do sálu pouze nalákat, ukázaly z děje a z hlavních scén až moc, což divák později zklamaně zjistí. A vlastně nic nového už nepřijde. Snímek se snaží co nejvíce vyždímat ze slavné zavedené značky, ale nic moc inovativního nepřinese. Děj je sice poněkud recyklovaný a nikterak originální, nicméně má spád a nikde se nezasekává.
Hlavní postavy celou dobu někam spěchají, bojují s časem a z nebezpečné situace vyklouznou na poslední chvíli. Jako oddechovka na jeden letní večer to funguje skvěle, jako existencionální drama o přežití či vyhubení druhu starého milióny let to nefunguje vůbec. Škoda že se na to druhé téma snaží film tvrdě tlačit první půlhodinu, aby to nakonec z filmu úplně zmizelo a vrátilo se zbytečně v posledních pěti minutách.
Styl vyprávění se od prvního Jurského světa o něco liší. Může i za to změna režiséra, na direktorské židli vyměnil Colina Trevorra hororový J. A. Bayona (Sirotčinec, Penny Dreadful), na filmu je to však znát. Hlavně na budovaní napětí v akčních scénách, které ani tak nepotřebují rychlé zběsilé honičky a opulentní CGI efekty, ale spíš vynikají skvělou kamerou a hrou se stíny. Ale ani hororové prvky a větší rozpočet nedokáží přebít scénáristické díry. To je především znát na chování záporných postav. Hlavní záporák je spíš otravný, slizký kravaťák než ďábelská megamysl, ale ještě horší jsou jeho poskoci. Ti se ve vypjatých situacích chovají co možná nejhloupěji, až to bije do očí.
Hlavní postavy na tom nejsou o moc lépe. Děj jim sice do cesty staví pořád nějaké překážky a útrapy, se kterými si hrdinně poradí, osobnosti jsou to ale ploché a divák ani moc nemá náladu s nimi soucítit nebo se nějakým způsobem ztotožňovat. Vše naštěstí zachraňují dinosauři mající ve filmu spoustu prostoru a jsou to asi jedině postavy, kterým jde fandit. I tak je Jurský svět přesně to, co filmoví diváci od letního blockbusteru očekávají, a už teď je jasné, že třetího dílu se rozhodně dočkáme. A je zaděláno na originální zápletku, tak doufejme, že to dostanou do ruky nadaní scénáristé.