„Červivé jablko je zdravější, než to, které je na pohled krásné, ale chemicky ošetřené!“

Již tradičně každá večerníkovská příloha začíná úvodním tematickým interview se zajímavou osobností. A ani dnes tomu nebude jinak. Tentokrát jsme o rozhovor požádali Stanislava Fleka, který externě přednáší na fakultě v Lednici budoucím zahradníkům. V našem rozhovoru jsme se především zajímali o aktuální téma a to „Správná péče o ovocné stromy.“

●● Prozraďte nám, jak se nejlépe starat o ovocnou nebo okrasnou zahradu na jaře?
„Záleží na tom, co vám na ní roste. (úsměv) Pokud bereme v úvahu trávník, o který se staráme asi všichni, ten je v první řadě potřeba provzdušnit a vyhrabat z něj listí. Doporučuji proto vyhrabanou trávu a listí nepálit, ale kompostovat. Ve vyhrabané suché trávě je sice spousta škůdců, ale i užitečných organismů,
a tím, že trávu spálíte, svoji zahradu ochudíte o užitečné tvory, které nám během roku pomáhají dělat zahradu krásnější. U ovocné zahrady je důležitý řez stromů. Samozřejmě je nutné odstřihnout to, co v zimě namrzlo.“
●● V této době je aktuální zejména ošetření ovocných stromů proti přezimujícím hmyzím škůdcům. Jak poznáme, že je ten nejvyšší čas, kdy proti škůdcům zakročit?
„Rád bych upozornil na problematiku užívání postřiků, kterých je v dnešní době užíváno zbytečně moc. Není již výjimkou, že ovoce a zelenina jsou mnohdy škodlivější z vlastní zahrádky než ze supermarketu, a to právě díky nadměrně užívané chemii. Obecně by mělo platit pravidlo, že proti škůdcům zakročíme v okamžiku, kdy je problém již viditelný a také platí neméně důležité pravidlo ´méně je někdy více´. Pamatujte, že červivé jablko je zdravější, než to, které je na pohled krásné, ale chemicky ošetřené! Zahrádkář by měl být se svojí zahradou propojen tak, aby poznal, kdy je rostlinám potřeba pomoct.“
●● Pojďme se tedy věnovat ovocným stromům... Aby třešeň nesla ovoce, musí mít poblíž jinou třešeň nebo stačí, když roste na zahradě jen jedna?
„Aby třešeň nesla ovoce, musí tam být cizí opylovač, ale nemusí to být třešeň, ale například mirabelka, která se bude nacházet někde poblíž. Pokud si chce člověk koupit rostlinu na zahradu, je rozhodně lepší zajít za místním zahradníkem, protože ten vám prodá to, co v našem regionu nejlépe roste.“

●● Dalším aktuálním tématem tohoto ročního období je také řez stromů. Jak správně prořezávat a tvarovat ovocné stromy?
„Stromy řežeme dříve, někdy na konci února, jakmile opadnou nejsilnější mrazy. Pro řez je důležité si uvědomit, jak starý strom řežeme a jakého je vzrůstu. Jestliže je strom starý, vysokokmen není třeba jej řezat každý rok. Pokud vůbec, tak řez u těchto stromů provádíme jen jednou za tři roky, zatímco nové odrůdy musíme řezat pravidelně každý rok. Staré ovocné stromy v zahradách našich babiček začínají být pomalu vzácností, proto bych na těchto úctyhodných jedincích prováděl jen nejnutnější řez. Jestliže chce člověk přece jen ořezat strom, měl by k tomu mít cit a zkušenost. Dnes díky novým odrůdám
a tvarům ovocných stromů známe více typů řezů. Jsou však základní zásady, které je potřeba dodržovat vždy: odstřihujeme ´vlky´, dále odstraňujeme křížící se větve rostoucí do koruny a zahušťující korunu. Vždy, když letorost stříháme, tak zkracujeme na vnější pupen.“
●● Mohl byste čtenářům poradit nějakou účinnou metodu, jak lze rozeznat hnojivy vyhnané dřeviny nebo květiny, které jsou často vidět právě v supermarketech?
„Každý, kdo si kupuje dřeviny nebo květiny, by se měl ´pídit´ po jejich původu. Je jasné, že rostliny a dřeviny vypěstované u nás, budou růst lépe než rostliny z jiných klimatických podmínek. V dnešní době je to již na první pohled těžce rozeznatelné, ale můžeme to poznat tak, že vyzkoušíme tvrdost těch nejmladších výhonků. Pokud jsou svěží, pružné a mají sytou a zdravou barvu, jsou tyto rostliny v pořádku.“
●● Určitě se řada z nás setkala se zákazem dovozu ať už květin, keřů či stromů z ciziny. Proč je dovoz stromů, zejména pak těch ovocných druhů, zakázán?
„Dovoz některých rostlin je zakázán z důvodu takzvaného fytosanitárního opatření. Ta se vydávají na základě skutečnosti, jestliže se v cizině vyskytne nějaká nebezpečná choroba, která se dá velmi obtížně vystopovat, proto není preventivně odvoz či dovoz dovolen. Pak je to ještě i z dalšího důvodu, a to, že vyvezené květiny nebyly zkontrolovány tamním rostlinolékařem. Právě pokud nemáte doporučení od rostlinolékaře, není možné si rostliny z ciziny odvézt, tedy kromě zemí EU, kde žádná omezení pro individuální dovoz nejsou.“
●● Je pravda, že je vhodné umístit posekanou trávu ke kořenům ovocných stromů? Vlastně vytvořit takový mulč z trávy...
„Ano, tento postup brání prorůstání plevelu. Důležité je pamatovat na jednu věc, při rozkladu posečené trávy ale i borky či štěpky na záhonech, se spotřebovává dusík, ten je velice potřebný pro růst rostlin. Každý zahrádkář jistě zná hnojivo NPK. Proto je důležité, při umístění mulče, dbát na dostatečnou zásobu dusíku v půdě, a to právě hnojivem nebo přidáním dostatečného množství kompostu.“
●● Spousta zahrádkářů ale dává přednost domácímu kompostu před kupovaným, baleným kompostem. Pokud si tedy vyrobíme „domácí“ kompost, co do něj patří a nepatří? A jak by měl vlastně správný kompost vypadat?
„Do kompostu patří veškeré zbytky rostlin ze zahrady jako tráva, listí, drcené větve, zbytky kořenů rostlin a také zbytky z domácnosti, ale jen ty, které jsou rostlinného původu jako například bramborové slupky, zeleninové listy, lístky z čaje a podobně. Naopak do kompostu nepatří zbytky jiných potravin - kupříkladu pečivo - a tropického ovoce. Správný kompost by měl mít mírně drobovitou strukturu. Vydařený kompost poznáte tak, že voní zemitou vůní, rozhodně nepáchne. Při přesívání kompostu je důležité, aby byl plný žížal, stonožek škvorových, což je mimochodem dobrý pomocník proti škůdcům, zkrátka měl by být viditelně živý. Navíc práce s kompostem by měla zahrádkářům přinášet radost.“ (úsměv)
●● Máte nějakou radu na závěr?
„Pokud mohu poradit, tak v každé zahradě by měl být kus, o který se ´nestaráte´... Roste vám tam dlouhá tráva, kterou posekáte jednou za rok, a bylinky, jak se jim zachce. Takovýto koutek ´divočiny´ je výborným útočištěm pro živočichy a byliny, kteří jinak na upravované zahradě nemají místo. Tenhle neupravovaný shluk je velice důležitý pro zdraví vaší zahrady. Uvidíte, že díky takovémuto místu se na vaší zahradě objeví více motýlů a dalších zajímavých živočichů a obohatí vaši pohodu na zahradě.“