ZÁMEK SPOLYKAL UŽ ROVN ÝCH 100 MEGA!

V roce 1996 dostala prostějovská radnice nečekaný „dáreček“, když stát převedl do vlastnictví města chátrající zámek na Pernštýnském náměstí. Tehdejší politická garnitura na radnici začala ihned mluvit o takzvaném „danajském daru“, neboť od začátku bylo jasné, že budova v naprosto dezolátním stavu bude vyžadovat opravy za desítky milionů korun. A taky že ano! Podívejte se ale dnes, památkově chráněný zámek se jakoby mávnutím čarovného proutku změnil k nepoznání. Onen proutek ovšem už vyšel městskou kasu od roku 1997 na sto milionů korun...

„Převedení zámku od státu do majetku města svým způsobem skutečně danajským darem bylo. A musím přiznat, že hned od počátku jsme si začali lámat hlavy nad tím, co si počneme s takto nabytým majetkem, jenž vyžadoval okamžitou opravu,“ konstatoval pro Večerník Miroslav Pišťák, primátor Statutárního města Prostějov. „Víte, od začátku nám bylo jasné, že zase o takovou historickou památku nejde a velkou historickou cenu nemá. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století zámek patřil úvěrnímu družstvu, které zde provedlo nepříliš šťastné stavební úpravy. Dokonce fungoval jako velké skladiště různého materiálu,“ zavzpomínal první muž magistrátu.
Když se v roce 1996 stalo město novým majitelem zámku, bylo zapotřebí okamžitě zajistit alespoň ty nejdůležitější opravy, aby budova doslova a do písmene nespadla někomu na hlavu. „Začali jsme tím nejdůležitějším, což byla rekonstrukce střechy. Do zámku zatékalo, stejně tak sklepní prostory byly podmáčené, základy doslova plesnivé. To byly ty nejzákladnější investice, které se musely provést okamžitě,“ ohlédl se za počátkem rozsáhlých akcí Miroslav Pišťák.
Jakmile se zabránilo vodě, aby i nadále ničila zámek, zastupitelé začali horečně přemýšlet o tom, co dál... „Všichni jsme si uvědomovali, že zámek je památkově chráněný a jeho cena určitým způsobem vzrostla poté, co na zdech některých místností byly nalezeny velmi vzácné fresky. Samozřejmě jsme se setkávali s názory, že je zbytečné investovat do zámku idalší miliony korun, někteří dokonce navrhovali jeho prodej. Diskuze to byly velmi rušné... Byli bychom ale barbaři, kdybychom zámek nezachránili a nechali ho padnout. Nešlo jen o to, jakým způsobem zámek zrekonstruujeme, ale museli jsme se také rozhodnout o jejím budoucím využití,“ vrací se primátor do období, kdy se lámaly misky vah. „Existovaly i hodně naivní představy, že zámek po opravách pronajmeme obchodníkům, kteří zde zřídí různé fanshopy a podobně. Po letech projednávání jsme nakonec dospěli k rozumným závěrům, že v zámku postupně zřídíme regionální informační centrum, jedno křídlo budovy zrekonstruujeme pro potřeby Základní umělecké školy Prostějov a opravíme nádvoří pro potřeby kulturních i společenských akcí. To všechno se už podařilo zrealizovat.
V jednom z křídel zámku už sídlí domovní správa, další interiéry využijeme pro divadelní zázemí a plánujeme i restaurační zařízení ve sklepních prostorech budovy. Já osobně bych ještě preferoval otevření obrazové galerie města,“ vypočítal Miroslav Pišťák.
Jak dokládají statistické údaje zjištěné Večerníkem z odboru rozvoje a investic města, první tisíce korun padly na zámek už v roce 1997. To pravé pouštění žilou z městské pokladny ovšem začalo až v roce 2002, největší nápor na finance je registrován v letech 2009 až 2013. Celkem už prostějovský zámek spolykal rovných sto milionů korun, přesněji spočítáno - ještě pětadevadesát tisícovek navíc. Nejnákladnější část oprav, tedy rekonstrukce fasád, už máme za sebou. Podle mého předběžného odhadu bude do zámku zapotřebí investovat ještě zhruba dvacet milionů korun. Pro rok 2015 máme například v rozpočtu města vyčleněnu částku tří milionů korun na opravu oplocení zámku,“ prozradil Večerníku nejbližší výhled prostějovský primátor.