Geniální matematik ŽIVOŘÍ NA UBYTOVNĚ

Jednostranně nadaní lidé to v praktickém životě nikdy neměli snadné. Věnek Šoman se už od mládí zabývá matematikou. A to pořádně do hloubky. Vždy ho přitahovala zejména lineární algebra, trigonometrie a teorie divergentních řad. Jelikož se však nikdy delší dobu nepohyboval v akademickém prostředí, tak o jeho matematickém talentu téměř nikdo neví. Svérázný muž, který nikdy nezaložil rodinu, se navzdory svému talentu živil převážně rukama. Ve svém pokročilém věku však marně hledá práci i jako skladník. V současnosti tak tento „matematický génius“ přežívá jako poloviční bezdomovec!

Jak je to se zaměstnáním lidí, kteří jsou extrémně, ale často jednostranně talentovaní? A nemá řada z nás až příliš vysoké vzdělání na to, aby se následně uplatnila ve společnosti? To jsou otázky, které vás napadnou při setkání s Věnkem Šomanem. Kultivovaný projev tohoto postaršího muže ostře kontrastuje s jeho oblečením. Tím ze všeho nejvíce připomíná bezdomovce.
„Nemám skoro žádné příjmy. Právě jdu z Úřadu práce, ale žádné zaměstnání tam pro mě nemají. Bez práce jsem už asi tři roky, naposledy jsem dělal na veřejně prospěšných pracích v Čehovicích. Do důchodu mi přitom zbývá ještě šest let, ale jak to vypadá, tak v mém věku už mě nikdo nezaměstná. A jelikož jsem prakticky bez peněz, přežívám na ubytovně. Nějaký čas jsem už byl i na ulici a přespával jako bezdomovec,“ postěžoval si Večerníku Věnek Šoman, který celý život zasvětil matematice. Ta ho však nikdy neživila.

Daří se mu objevovat nové věci

Dvaašedesátiletý muž by přitom o matematice mohl psát celé knihy. „Rád bych ostatním lidem předal nejen to, co jsem sám za ty roky nastudoval, ale hlavně vše, co se mně samotnému podařilo objevit. Jednu matematickou knihu jsem asi před čtrnácti lety napsal. Zaměřil jsem se v ní pouze na základy aritmetiky na úrovni středoškolského učiva. I tak obsahuje věci, které nikdy nebyly nikde publikovány,“ zmínil se Věnek Šoman, kterého jsme požádali, aby nám uvedl konkrétní příklad. Vyslovil tedy pravidlo pro určení dělitelnosti šesti (uvedeno samostatně v rámci článku). Toto kritérium jsme vyzkoušeli a fungovalo bezchybně!

Z univerzity sám odešel

Aritmetika ovšem dle Šomana není jeho hlavní obor. On sám se nejraději zabývá lineární algebrou, trigonometrií a teorií divergentních řad. Proč se ovšem v takovém případě nepohybuje v univerzitním prostředí, které by mu umožnilo jeho objevy i publikovat? „Studoval jsem dva roky přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci kombinaci matematika - fyzika. Ovšem akademické prostředí mi v té době nevyhovovalo. Většina vysokoškolských profesorů je zaměřena na vědění, zatímco já jsem vždy preferoval poznání. To byl jeden z několika důvodů, proč jsem ze školy odešel,“ reagoval Šoman.

Výpočty za řevu šílené Ukrajinky

Faktem zůstává, že s univerzitním prostředím Šoman přetrhal kontakty a pokusy o návrat se mu nedaří. Přesto se nevzdává touhy vydat další knihu. „Bohužel nemám podmínky ani k jejímu napsání, natožpak případnému vydání. Dříve jsem žil na Určické ulici v domě, který byl zbourán. Poté jsem strávil i nějaký čas na ulici. Nyní bydlím na ubytovně v ulici Marie Pujmanové, jenže zabývat se tam matematikou je téměř nemožné. Vedle mě žije hodně rušná cikánská rodina a pode mnou pak duševně nemocná Ukrajinka. Když má záchvat, vydává ze sebe strašidelné zvířecí zvuky,“ vysvětlil Šoman, proč se matematice nemůže věnovat tak, jak by sám chtěl.
Jeho vědomosti i objevy jsou tak zřejmě odsouzeny k věčnému zapomnění. Je to škoda? To laik, který se nevyzná ve „vysoké“ matematice může jen těžko posoudit. Příklad Věnka Šomana ovšem dokazuji, že sám talent při uplatnění ve společnosti ve skutečnosti znamená jen velmi málo. Hodně záleží především na tom, jak se kdo umí prosadit. A to (nejen) Věnek Šoman očividně příliš neumí.