- 12. prosinec 2014
- 900x
Poté, co byly desítky bytových jednotek prodány do soukromého vlastnictví, počet domů v majetku města se během posledních let v Prostějově rapidně snížil. Magistrát k onomu masovému výprodeji vedla hlavně snaha ušetřit co nejvíce peněz za náročné opravy nemovitostí, z nichž mnohé byly doslova a do písmene v havarijním stavu. Prostějovská Domovní správa se tak v současnosti stará už pouze o zhruba stovku komplexů a na starosti má rovněž oba Domy služeb v Olomoucké ulici i ve Vrahovicích. Ve fondu oprav je však oproti vybranému nájemnému drasticky málo peněz. Vědí to nejen sami obyvatelé, kteří si stěžují na různé závady, ale také prostějovští radní.
Ti tak v blízké budoucnosti hodlají na opravy vyčlenit více financí, než tomu bylo doposud. Konečně...
„Začínáme řešit dlouhodobý problém, kterým je změna pravidel fondu oprav Domovní správy. Ta na nájemném z bytových domů vybírá v průměru osmatřicet milionů korun ročně, přičemž zpátky do oprav a rekonstrukcí se vrací zatím jen pouhá třetina. Tato částka k nutným zásahům především ve starší či přímo historické zástavbě naprosto nestačí,“ souhlasil s nelichotivou skutečností Zdeněk Fišet, náměstek primátora Statutárního města Prostějov. „Pak se skoro každým rokem stává to, že náročnější rekonstrukce musíme hradit z běžných stavebních investic, což nadměrně zatěžuje rozpočet města a tyto finanční prostředky bychom mohli směřovat na jiné účely,“ dodal.
Prostějovští konšelé tak chystají od roku 2015 zásadní změnu, která jednoduše představuje navýšení limitu pro fond oprav. „Poroste až na polovinu sumy, která se vybere od občanů na nájemném. Podle nás se tak zabrání škodám na domech v majetku města, které by normální běžnou údržbou nenastaly.
K tomu ale Domovní správa samozřejmě potřebuje více peněz. Zářným příkladem je dnes například dům v Kravařově ulici, kde zrovna provádíme nákladnou výměnu oken. Kdyby se ale v dřívějších letech pravidelně natírala a opravovala se těsnění, rozhodně by nebyla tak poničená jako dnes,“ zkonstatoval náměstek Fišer.
Zvýšení rozpočtu pochopitelně vítá i jednatel Domovní správy v Prostějově Vladimír Průša. „Fond oprav, se kterým hospodaříme a za který opravujeme i udržujeme domy v majetku města, je vlastně součástí rozpočtu města. Já už asi čtyři roky usiluji o to, aby částka určená na opravy byla závislá na sumě, která se vybere na nájemném a byla přesně určena. Jsem rád, že nazrála doba, kdy politické vedení s uvedeným souhlasí a stanovilo určitý limit, že zhruba padesát procent z nájemného se bude vracet zpět do majetku města formou oprav a rekonstrukcí. Zatím bylo zvykem, že rada města stanovila finanční částku na fond oprav tak, jak uznala za vhodné. Teď bude pro tento účel přesné procento z nájemného jasně deklarováno. Jednoznačnou výhodou tohoto nového opatření je možnost plánování,“ konstatoval pro Večerník Vladimír Průša. „Mohu tak na nejbližší čtyři roky naplánovat opravy bytových domů v Prostějově, protože už teď mohu předběžně odhadnout, kolik na revitalizaci budu mít peněz. A dobré je to i pro samotné nájemníky, kterým nyní můžeme říct, kdy na rekonstrukci jejich domu konečně dojde řada,“ mnul si ruce šéf prostějovské Domovní správy.
Když přišla řeč na opravy bytových domů v majetku města, Večerník se nemohl nezeptat na ten v nejdezolátnějším stavu. Ubytovna pro sociálně slabší spoluobčany na Šárce, které Prostějované neřeknou jinak než „parlament“, je skutečně odstrašujícím příkladem dlouho nerealizovaných oprav. „U této budovy bude muset jednou skutečně dojít k zásadnímu rozhodnutí. Jistou vizi již mám, ale bude to otázka dalšího jednání s politickým vedením města, na němž pohovoříme o způsobu provozování i o nutné rekonstrukci. Ta podle mě v tomto případě spolkne okolo třiceti milionů korun, což samozřejmě navozuje otázku, zda se taková investice vyplatí. Podobné problémy máme ale s další sociální ubytovnou, kterou je dům v Zrzavého ulici, kde v letošním roce probíhá zásadní výměna oken a v tom příštím nás čeká nákladná investice na zateplení celého panelového domu,“ prozradil závěrem Vladimír Průša.