- 4. říjen 2014
- 860x
Významné výročí oslavil v pátek 26. září biokoridor Hloučela. Již století uplynulo od osázení břehů říčky prvními stromy. Celodenní akce s bohatým doprovodným programem přilákala k bistru Hloučela množství dospělých i dětských návštěvníků.
Hloučela. Bereme ji jako neodmyslitelnou součást našeho města. Všichni sem rádi chodíme odpočívat, posedět, procházet se s dětmi či sportovat. Málokdo ale ví, že před sto lety bylo kolem říčky v podstatě smetiště, kam se vyváželo rumisko a odpad z celého města. O zalesnění břehů řeky se zasloužil profesor Rudolf Wolf, učitel chemie, matematiky a fyziky na prostějovské „reálce“. Svůj záměr prezentoval městské radě již v roce 1905, ovšem teprve roku 1914 došlo k jeho realizaci. Profesor Wolf se sám chopil koleček a se stovkami studentů začal prostor kolem Hloučely přeměňovat v lesopark.
A právě tento významný čin přišly oslavit desítky návštěvníků k oblíbenému bistru u ulice Pod Kosířem. Již od dopoledních hodin zde probíhaly hrátky s přírodou, jichž se účastnily školní kolektivy. Odpoledne pak tyto aktivity pokračovaly. Děti zde na několika stanovištích plnily úkoly, za něž obdržely razítka a následně sladké odměny. Celý den si návštěvníci mohli také prohlédnout výstavu historických fotografií, dát si nějakou dobrotu z udírny či si opéct špekáček na ohýnku. O kulturní program se postaraly například orientální tanečnice, country tanečníci či hudební uskupení E+T+E a Fiddle-Dedee.
Dětem se ovšem nejvíc líbilo vypouštění vyléčených dravců ze záchranné stanice v Němčicích nad Hanou. Například kalous ušatý se stal zřejmě hlavní hvězdou celého programu. Tolik cvakání spouští a blikání blesků nejspíš naštěstí již nikdy nezažije.
„Plníme tady se ségrou úkoly, je to super, nejvíc mě bavilo přecházení po laně. Ale úplně nejlepší byla ta sova, ta byla krásná,“ vylíčil Večerníku nadšeně pětiletý Lukášek. Celý páteční den na Hloučele proběhl v pohodové a přátelské atmosféře, sešli se zde lidé, kteří mají k tomu kousku přírody uprostřed města opravdový vztah.