- 3. květen 2014
- 670x
Přes dvanáct tisíc lidí vymačkalo nebo vytočilo v loňském roce tísňovou linku městské policie. I když více jak polovina volání byla takzvaně planým poplachem nebo šlo o zneužití, je nasnadě, že lidé mají „stopadesátšestku“ hodně v podvědomí. Více než linky 112 nebo 158. Ostatně i ze sociologických průzkumů mezi prostějovskými občany vyplývá mnohem našinec má ke strážníkům městské policie mnohem větší důvěru než ke státním policistům.
V průběhu loňského roku 2013 bylo na linku 156 přijato celkem 12 029 tísňových volání, což činí průměr třiatřicet oznámení denně. Ze statistického porovnání oproti minulým letům je tedy zřejmý jak jejich samotný nárůst, tak i s tím spojené výjezdy na základě těchto volání občanů. „Předmětem ohlášení je celé spektrum událostí od přestupků až po podezření na trestný čin. Z celkového počtu zavolání na linku 156 je evidováno jako událost pět tisíc čtyřista padesát jedna případů. Ostatní volání jsou nálezy, žádosti o informace, někdy i vymyšlené skutky...,“ seznámil Večerník s fakty loňského roku ohledně tísňové linky Městské policie v Prostějově její velitel Jan Nagy.
„Celorepublikově je evidován pokles přestupků, které řeší obecní nebo městské policie a to ve výši osmnácti procent, což je poměrně hodně. U nás v Prostějově jde o pětiprocentní meziroční pokles. My máme jasný úkol, vytvořit ve městě prostředí, kde se dobře žije a kde se lidé cítí bezpečně. A vězte, že to opravdu není fráze. A jelikož se řídíme tímto krédem, zákonitě musíme zareagovat na každé oznámení,“ zdůrazňuje velitel Městské policie Prostějov.
Jenomže už při letmém pohledu laika na statistiku volání na linku 156 a zároveň na počet výjezdů hlídek strážníků tady něco nehraje. Například v roce 2013 volalo na zmíněnou bezplatnou linku přes dvanáct tisíc Prostějovanů, ovšem strážníci zareagovali a okamžitě vyjeli jen k 5 093 případům... „Není to tak, že bychom se na více než polovinu oznámení vykašlali. Pravda je ale ta, že několikrát denně nám volají psychicky narušení lidé a hlásí nám nesmysly, dále vytočí linku 156 občané, kteří si ji pletou s informační linkou nebo se domnívají, že prostřednictvím operačního střediska městské policie je přepojíte na jiná oddělení buď naší služebny, nebo dokonce magistrátu. Proto existuje takový rozdíl mezi počtem přijatých oznámení a výjezdy strážníků, kterými reagujeme na vážná hlášení občanů,“ vysvětlil Jan Nagy.
A co nejčastěji Prostějované oznamují? „Lidé nám volají a oznamují případy závažných trestných činů, vandalismu, rušení nočního klidu, dopravních přestupků, ale dokonce také dopravních nehod. Většina občanů totiž nerozlišuje republikovou a městskou policii,“ prozradil šéf prostějovských strážníků s tím, že postupem času si Prostějované zvykli na linku 156, kterou často upřednostňují před vytočením 112 či 158. „Naši strážníci si na základě tísňových volání poradili i s mnohými závažnými trestnými činy. Vloni se nám například podařilo vypátrat, zadržet a předat Policii ČR sériového zloděje, který seniorkám strhával řetízky z krku. Z předešlých let se můžeme pochlubit dopadením sériových žhářů, kteří zapalovali ve městě kontejnery, na hlavním nádraží pak strážníci zadrželi vraha. Tenkrát šlo o mladého muže, který zabil svoji babičku,“ zavzpomínal Nagy, který ovšem jedním dechem zdůraznil: „Důležité však je, aby obě policie spolu úzce spolupracovaly, načež si předávaly jednotlivá oznámení a informace! My totiž navíc v drtivé většině řešíme úplně jiné případy. Jsme tady především od toho, abychom dohlíželi hlavně na veřejný pořádek,“ přidává na toto téma policejní velitel. „Co se týká telefonických oznámení, musíme zareagovat úplně stejně vážně a poctivě, když někdo oznamuje vraždu nebo přejetou slepici na vozovce,“ uzavřel
s úsměvem na rtech naši návštěvu Jan Nagy.
Další chyba na Vápenici.