NEKOMPROMISNÍ LICHVÁŘ, NEBO JEN OBĚŤ DLUŽNÍKŮ?

Živí se tím, že půjčuje peníze. Nelze se tedy ani příliš divit, že pro některé ze svých dlužníků i celé jejich rodiny se stal ztělesněním zla. Řada z nich navíc zároveň tvrdí, že je podvedl a ve skutečnosti jim nepředal peníze, které podle dohody měl! On v nich naopak vidí neplatiče, kteří nejsou schopni plnit to, k čemu se svým podpisem zavázali.

A tak kopou kolem sebe... Která z obou stran má pravdu? Na to v případě Lubomíra Hrazdiry panují hodně rozdílné názory. Faktem je, že pokud skutečně lidem předával vysoké částky v hotovosti, už tím porušoval zákon. Některé náznaky o jeho způsobu podnikání padly také v reportáži z prostějovského soudu, jejíž první část přinesl Večerník v minulém vydání.  

Už téměř tři desítky lidí se shodly na tom, že je Lubomír Hrazdira podvedl. Měl přitom zneužít jejich finanční tísně, manipulovat s dokumenty a především jim nedat peníze, na které měli dle smluv právo. „Je to skutečně několik desítek lidí. Jejich jména i výpovědi mám k dispozici,“ sdělila u prostějovského soudu brněnská právnička Sofie Pondikasová, která zde obhajovala Miloslavu Kvapilovou. Ta měla od Hrazdiry dostat „na ruku“ 1 400 000 korun. „Chtěla je na rozjezd svého podnikání. Vrátit je měla ve chvíli, kdy si vyřídí podnikatelský úvěr. Tyto peníze jsem ovšem v okamžiku podpisu smlouvy neměl, půjčil jsem si je tedy od syna. Peníze jsem jí předal v hotovosti na schůzce u nás doma, byli u toho ještě další dva svědci. Paní Kvapilová ovšem dodnes nevrátila ani korunu a bez mého svolení vyhlásila osobní bankrot. Nyní mi hrozí, že dostanu pouze třetinu z peněz, které jsem jí půjčil,“ sdělil u Okresního soudu v Prostějově Lubomír Hrazdira, jehož syn v případu figuroval jako poškozený. „Je to celé nesmysl, nemůžu uvěřit tomu, co tady pan Hrazdira povídá. Jsem v důchodu, podnikat jsem v životě nechtěla. Co bych s tolika penězi dělala?“ reagovala na jeho výpověď paní Kvapilová. „To samé, co se všemi ostatními,“ odvětil Hrazdíra, čímž zřejmě narážel na jejího nezdárného syna, který dluží, kam se podívá...

Jak vypadá milion čtyři sta tisíc korun?
Lubomír Hrazdira měl od svých četných dlužníků vždy podepsané smlouvy o půjčce i směnky. Díky tomu u občanskoprávních soudů obvykle bez problémů vítězil. Trestnímu senátu Okresního soudu v Prostějově se však v jeho výpovědi hned několik věcí nezdálo. Nesrovnalosti se objevily už v souvislosti s původem peněz, které měl paní Kvapilové předat. Synovi pana Hrazdiry totiž bylo v době sjednání půjčky šestadvacet let a stále studoval. „Kde jste tedy vzal tolik peněz?“ ptala se členka senátu Luboše Hrazdíry. „Od jedné babičky jsem dostal téměř milion korun, od druhé padesát tisíc. Něco jsem měl našetřeno,“ reagoval Hrazdíra mladší. „A z čeho tedy bylo těch čtyři sta tisíc?“ nespokojila se s takovou odpovědí členka senátu. Na to už přesvědčivou odpověď hledal muž velice složitě. Ještě horší to bylo, když se ho obhájkyně zeptala, jak takový milion čtyři sta tisíc korun v hotovosti vypadá. „To už si přesně nevzpomínám,“ reagoval Hrazdira mladší, který dle své předchozí výpovědi měl peníze neustále doma a nikdy si je neuložil na účet. „To, že by si někdo nepamatoval, jak vypadají veškeré jeho úspory, které navíc skladuje doma ´v šuplíku´, působí na první pohled hodně podezřele,“ komentovala tvrzení Lucie Nejedlá, druhá z obhájkyň.

Ohledně samotného předání jednoho milionu čtyř set tisíc korun panovala po celou dobu řada rozporů. Na směnce se objevily ještě podpisy zadluženého syna Miloslavy Kvapilové Radomila i jejího invalidního bratra. Ani jeden z nich si však nepamatoval, že by tolik peněz v hotovosti někdy viděl na vlastní oči. „Pokud bych jí ty peníze nedal, jak by se tam ty podpisy dostaly?“ argumentoval celkem logicky Lubomír Hrazdíra. To je otázka, na kterou se ovšem jasnou odpověď nepodařilo najít.
Soud ovšem vyjádřil spoustu pochybností o záměrech pana Hrazdíry. „Nechápu, proč byste půjčoval tak velkou částku peněz matce člověka, který vám předtím nebyl schopen vrátit desetinásobně nižší částku? Cožpak jste si neuvědomoval riziko, že vám tyto peníze nebude schopna vrátit?“ ptal se opakovaně předseda senátu Petr Vrtěl. „Paní Kvapilové jsem prostě věřil, měl jsem s ní dobré zkušenosti,“ reagoval Hrazdíra starší.
Je pravděpodobné, že více než jí, věřil rodinnému domu, který dle katastru v té době společně s manželem vlastnila a druhému domu, který patřil výhradně jí a kde bydlel její invalidní syn. Po vyhlášení konkurzu na paní Kvapilovou o osudu obou nemovitostí rozhoduje insolvenční správkyně.

Jestliže Lubomír Hrazdira skutečně předal svým dlužníkům během jednoho dne v hotovosti částku vyšší než tři sta padesát tisíc korun, porušil tím zákon. Právě na to upozornila obhajoba. „Uvědomujete si, že jste porušil zákon č. 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti?“ zaútočila na Lubomíra Hrazdiru přímo Sofie Pondikasová. „Já nemám ani maturitu, ale jsem přesvědčený, že nikoliv,“ reagoval nepřesvědčivě Lubomír Hrazdira. Neznalost tohoto hojně diskutovaného zákona
u člověka, který se už téměř deset let živí půjčováním peněz, je však minimálně zarážející...


Půjčka u Lubomíra Hrazdíry prokazatelně připravila o dům více lidí. Na redakci se obrátil muž, který
s tím má vlastní zkušenosti. „Manželka se synem si u Hrazdiry půjčili devět set padesát tisíc korun. Prý jim předal pouze tři sta padesát tisíc, zbytek už jim nikdy nedal. Aby měli na splácení, půjčovali si i jinde.
O ničem jsem neměl tušení... Nakonec jsem kvůli tomu v rámci společného jmění manželů přišel o barák
v Prostějově, který jsem postavil vlastníma rukama,“ zavolal do redakce Večerníku muž, který si
z osobních důvodů nepřál být jmenován. Jeho jméno však má redakce k dispozici. Hodnotu nemovitosti odhadoval na dva miliony korun,
v dražbě se dům prodal jen za polovinu. „Nebyl jsem schopen se proti tomu bránit, nemohl jsem si dovolit neustále platit právníka. Prodej baráku však stačil na zaplacení pouze jedné z půjček. Dopadlo to tak, že
s domem jsem se už rozloučil,
s manželkou rozvedl, se synem se nebavím! Díky tomu, že jsem pracoval i v důchodu, neskončil jsem úplně na mizině, bývalá manželka skončila v bídě, syn zmizel někde v cizině,“ prozradil nám nešťastný muž.
Několik desítek obdobných případů eviduje i brněnská právnička Sofie Pondikasová, která jména postižených přečetla přímo u soudu. „To jsou všechno neplatiči,“ reagoval na to úsečně Lubomír Hrazdira. Připravuje se tedy na poskytovatele půjček žaloba či trestní oznámení? „Momentálně zjišťuji podrobnosti
o jednotlivých případech. Dojdeme-li k názoru, že došlo ke spáchání trestné činnosti, pak oznámení na policii podáme,“ reagovala na dotaz Večerníku Pondikasová.


V tuto chvíli tedy není jisté, že Lubomír Hrazdira své klienty podváděl či nikoliv. Zcela zřejmé však je, že ke svému obohacení využíval jejich nezodpovědnosti a někdy i finanční tísně. Lidé, kteří si u něj peníze půjčili, dostali do obrovských problémů nejen sebe, ale i celou svoji rodinu. Na jejich jednání doplatili i ti, kteří o nějakých půjčkách neměli vůbec tušení. Všem těmto trablům se přitom dalo snadno předejít: stačilo si nepůjčovat...