BULHAŘI DEMOLUJÍ OP!

Tak to byl fofr! To, co Večerník okamžitě po prodeji areálu vytušil, to se v průběhu uplynulého týdnu rozjelo na plné obrátky.  Jeden z největších symbolů Prostějova, areál Oděvního podniku ve Vrahovicích, mizí v těchto dnech doslova kousek po kousku... Dělníkům navíc nic nestojí v cestě, aby někdejší velký kolos, do něhož ještě před pár lety každý den mířily tisícovky lidí, postupně rozebrali celý. Rozhodnutí o odstranění stavby totiž noví majitelé získali už přesně před měsícem, konkrétně 17. února 2014!

Boří „ópéčko“! Tato informace se nejprve po Vrahovicích a následně i po celém Prostějovsku rozletěla jako blesk už minulé pondělí. „Když jsem přišel domů z práce, udělal jsem si kafíčko a šel jsem se kochat na balkon pohledem do širého kraje. Něco mi tu ale nehrálo, v bývalém OP Prostějov chyběla okna! Kafe jsem rychle vypil, vzal foťák

a nasedl do auta. Dělníci na střeše pomocí krumpáčů odstraňovali střešní krytinu. V horním patře budovy se proháněl stavební ´Bobík´,“ popsal situaci ze svého pohledu čtenář Večerníku Jarda K., který také do redakce poslal řadu povedených snímků demolovaného Oděvního podniku.

Podle informací hned několika lidí z Vrahovic se sbíječkami a krumpáči ohání na stavbě zejména dělníci z Bulharska. A to již od začátku uplynulého týdne. Že postupně se zemí srovnají celý areál, je v tuto chvíli sice pravděpodobné, nikoliv však zcela jisté. Faktem je, že jim v tom absolutně nic nebrání. Noví majitelé opuštěných budov zkrachovalého podniku totiž získali povolení k celkové demolici už v polovině minulého měsíce. „Souhlas s odstraněním stavby byl vydán v souladu se zákonem sedmnáctého února letošního roku,“ potvrdil Večerníku už ve středu šéf prostějovského stavebního úřadu Jan Košťál.

Areál OP Prostějov získala v dražbě společnost Astria Group, která musela vytasit osmapadesát milionů korun  Její představitelé jsou provázáni s firmou PV Recykling, která se zabývá nejen výkupem kovů, ale i demontáží a likvidací továrních hal či vysloužilých strojních technologií.

Jak to bude probíhat dál?

Na řadu otázek týkajících se dalšího postupu prací představitelé Astria Group stále odpovídají dosti neurčitě. Koncem minulého týdne Večerníku alespoň potvrdili již výše zmíněný fakt, že požádali o vydání demoličního výměru na celý areál. „Důvodem jsou ne úplně dořešené restrukturalizační plány, v důsledku čehož není v tuto chvíli zcela přesně dáno, které objekty budou bourány zcela, které částečně a které rekonstruovány,“ objasnil nám situaci Ondřej Batta, předseda představenstva Astria Group, který má ve společnosti PV Recykling na starost nákup a prodej kovů.

Odpovědi na řadu často propíraných otázek, například zda a kdy k zemi půjde vysoký komín bývalé kotelny OP, se tak občané

v tuto chvíli nedočkají. Logické je, že noví majitelé budou chtít pozemky po demolici opět prodat jiným zájemcům. „Naší snahou je znovuobnovení místa pro využití v průmyslu a vytvoření nových pracovních míst. Další jednání o budoucím využití prostor stále probíhají,“ vyjádřil se v této souvislosti Batta s tím, že z taktických důvodů nechce společnost sdělovat bližší podrobnosti.  

První náměstek primátora:„Je to pozitivní zpráva!“

Co říká na aktivity kolem Oděvního podniku Prostějov jsme se zajímali také u Jiřího Pospíšila, prvního náměstka primátora Statutárního města Prostějov, který je za tuto sféru zodpovědný. „Vím, že začaly probíhat demoliční práce, a tím se potvrzuje, že majitelé chtějí pozemky připravit pro nové investory, což je pro nás všechny pozitivní zpráva. Pokud osmnáct hektarů, což je rozloha celého areálu, bude využito pro výstavbu nových výrobních hal, tak jsou to další pracovní místa pro náš region. A to je důležité,“ poznamenal exkluzivně pro Večerník Pospíšil.

Ohlédnutí do historie

Areál Oděvního podniku Prostějov byl otevřen přesně před padesáti lety. Původní jeho kořeny sahají do období předválečného Československa. Předchůdcem OP byly firmy Jana Nehery, Rolný, Sbor a velká řada dalších středních a menších podniků. Svého času pracovalo v „ópéčku“ až deset tisíc lidí a Prostějov si díky tomu vysloužil všeobecně známý přívlastek „město módy“.

Kvůli více jak dvoumiliardovému dluhu skončil podnik v bankrotu. Psal se leden 2010. Jeho pozdější rozprodej výrazně zkomplikovala válka mezi věřiteli. Konečný prodej zkrachovalé společnosti nakonec vynesl celkem 408 milionů korun, což je přibližně pětina všech pohledávek.