- 18. listopad 2013
- 995x
Přestože 17. listopad připadl tentokrát na neděli, radní, zastupitelé, představitelé armády, policie a různých kulturních, společenských i sportovních organizací si výročí dvou událostí, které byly pro dřívější Československo osudové, připomenuli na náměstí T. G. Masaryka už o dva dny dříve. Studentské stávky v roce 1939 a takzvaná „sametová revoluce“ o padesát let později jasně ukázaly, že s totalitními režimy a útlakem otevřeně bojovali na prvním místě vesměs převážně studenti. A těm patří nejhlubší poklona i dnes, den poté...
„Když řekneme sedmnáctý listopad, vyvstanou nám na mysli vzpomínky na rok 1989. Ovšem zároveň je potřeba si v souvislosti s tímto datem připomenout i rok 1939, protože oba dva sedmnácté listopady v těchto obdobích se nesmazatelně zapsaly do historie naší vlasti,“ pronesl při zahájení slavnostního aktu Miroslav Pišťák, primátor statutárního města Prostějova. „Když si tato výročí připomínáme, jednoznačně musíme vyzvednout úlohu těch, kteří při jednotlivých událostech hráli tu největší roli. Jednalo se o studenty, o mladé lidi, kteří si dobře uvědomovali, co znamená svoboda a demokracie. A tento význam bychom si měli uvědomovat i dnes, kdy svobodu a demokracii bereme všichni jako samozřejmost,“ řekl dále první muž magistrátu při úvodním proslovu na náměstí T. G. Masaryka.
Vzápětí předstoupil před zástupce společenských a kulturních organizací i další hosty vzpomínkové akce první prostějovský starosta po roce 1989 Miroslav Zikmund. V projevu se opřel do bývalého totalitního režimu. „V roce 1939 byli studenti za protesty proti útlaku velmi tvrdě perzekuováni, vězněni a mnozí i popraveni, uzavřely se vysoké školy. Po válce a třech letech jakéhosi záblesku demokracie vystřídal nacistický teror další, tentokrát komunistický. Chtěl bych dnes na každého apelovat, abychom si vážili studentů, kteří v roce 1989 byli základním článkem sametové revoluce a pádu komunistického režimu,“ poznamenal vcelku důrazně Miroslav Zikmund a zavzpomínal na staré události. „Převrat se samozřejmě hodně prožíval i v Prostějově, nebylo to přitom nic jednoduchého. Pamatuji si, že během listopadu i prosince 1989 na tomto náměstí demonstrovaly stovky mladých lidí, později už i pracujících a dospělé inteligence. Ale za okny těchto domů na náměstí stále hlídkovali estébáci a fotili si, kdo všechno se těchto demonstrací účastní. Byla to ale už jejich labutí píseň, totalitní režim se definitivně zhroutil...“ Zároveň však první prostějovský demokratický starosta novodobé historie projevil přání, aby se nezapomínalo na události před rokem 1989. „Kdo dneska tvrdí, že za komunistů bylo lépe, je buď duševně chorý, nebo politický fanatik,“ přednesl do éteru Zikmund svůj názor.
V souvislosti s páteční připomínkou událostí 17. listopadu 1939 a 1989 na náměstí T. G. Masaryka se ale současné vedení města dostalo do určité kritiky několika Prostějovanů. „Zatímco v jiných městech se podobné oficiální akce uskutečnily přímo v neděli 17. listopadu, v Prostějově jsme si s tím zase pospíšili a uspořádali jsme ji s dvoudenním předstihem,“ konstatoval rozčílený Vojtěch Marek.
Že bychom v Prostějově byli tak líní a nepřišli bychom si v neděli připomenout významné události v dějinách naší republiky?
Další chyba na Vápenici.