ZÁHADA POMNÍČKU U MOSTU VYLUŠTĚNA!

Tajemství pomníčku je odhaleno. U mostu v Kostelecké ulici se skutečně nachází mramorová vzpomínka na reálného J. K., který první březnový den zemřel ve svých čtyřiceti letech. V Prostějově před svou předčasnou smrtí ovšem nežil a označené místo nemá s jeho smrtí ani nic společného. To pouze jeho bratr, který ve městě bydlí, se rozhodl svému sourozenci nechat vytvořit pomníček i s jeho oblíbeným životním heslem...

Po neúspěšném pátrání u pohřebních služeb, se Večerník v uplynulém týdnu rozhodli jít na objasňování záhady pomníčku na Hloučele jinak. Začali jsme obvolávat prostějovské kameníky a zjišťovat, kdo z nich je autorem uvedeného pomníčku. Podobně jako kolegové ze serveru pvnovinky.cz, kteří se nezávisle na nás vydali touže cestou, jsme nakonec byli úspěšní.
„Vím přesně, o co se jedná. Muž, jemuž je pomník věnován, v Prostějově poslední dobou nežil. Pouze zde vyrůstal a Hloučela byla jeho oblíbeným místem, kam rád chodil. Jeho bratr bydlící v Prostějově se proto rozhodl mu nechat vyrobit pomníček a umístil jej právě v místech, kde to tak miloval. Můj klient si však přál zůstat v anonymitě,“ prozradil Večerníku prostějovský kameník Michal Mejzlík.
Pomníček byl na veřejné místo umístěn bez platného povolení, fakticky se tedy jedná o zábor, který může být kdykoliv odstraněn. Podle Mejzlíka ovšem nejde o nic odsouzeníhodného. „Kolem silnic jsou podobných pomníčků mraky. Získat povolení na jejich umístění není totiž vůbec snadné. Pokud vím, tak jediný, který ho má, je ten u železničního přejezdu ve Vrahovicích, který vznikl poté, co na tomto místě zahynuli elitní vojáci,“ reagoval Mejzlík, který se ve své praxi setkal s nejrůznějšími, často kuriózními požadavky svých klientů. „Dělal jsem náhrobek pro papouška, rybičky a dokonce i pavouka,“ zmínil se kameník, který připustil, že s pomníkem umístěným v lesoparku Hloučela se zatím nikdy nesetkal. Stejně tak přiznal, že mu uniká přesný význam věty „Kdyby žaba žrala špek. Takovou mastnotu“, kterou na přání klienta vygravíroval do mramoru. A to nejen jemu. Výklady tohoto sousloví se liší, někteří lidé jen například používají ve chvíli, kdy chtějí vyjádřit podiv nad něčím nepravděpodobným, co se nakonec má stát skutečností. Ovšem pouze J.K. věděl, co přesně za tímto heslem viděl on sám.