KOŇSKÝ KRÁL SI UŽÍVÁ NA SRDÉČKU

O předminulé neděli zazářil při Velké pardubické. V nejtěžším kontinentálním dostihu doběhl na úžasném druhém místě, když rychlejší byla jen bezkonkurenční klisna Orphee des Blins. Nyní si osmiletý hřebec Nikas užívá okouzlující přírody v okolí stáje Na Srdéčku, která se nachází v prostějovském regionu mezi Ludmírovem, Ponikví a Hvozdem. Koňské dostihy dokážou být stejně nádherné jako kruté... Majitel úspěšného Nikase dobře zná obě tyto stránky. 

„Když se váš kůň postaví na start dostihu, jsou to hrozné nervy. Může se stát cokoliv, váš kůň může vyhrát, stejně jako nemusí závod přežít. Dostihy miluji, ale když běží můj kůň, nemám odvahu je sledovat. Mí předchozí dva koně při závodech zahynuli, už jsem žádného nechtěl, ale pak mně kamarád přemluvil, ať si koupím Nikase. A ten mi dělá obrovskou radost,“ svěřil se Večerníku při naší páteční návštěvě Petr Kupka ze Stínavy.

Pojedete-li z Konice do Ponikve a budete dále směřovat do Ludmírova, dostanete se na křižovatku, ze které je nádherný výhled do okolní zvlněné a zalesněné krajiny. V klínu mezi úbočími asi půl kilometru od vás uvidíte nenápadné stavení. Koně pasoucí se na blízkých loukách vám napoví, že se jedná o stáj. Právě do tohoto krásného a klidného koutu země se vrátil druhý nejrychlejší kůň letošní Velké pardubické. Každoroční vrchol dostihové sezóny  přímo na závodišti vidělo třiadvacet  tisíc nadšených diváků a další miliony ji sledovaly u televizních obrazovek.     
Nikas i další tři jeho kolegové dostihové odpoledne v Pardubicích zvládli nad očekávání. A co je hlavní, domů se vrátili zdraví. „Velká pardubická je pro koně obrovská zátěž. Ale Nikas se zdá být v pohodě. Běhá si klidně po ohradě a hází hřbetem. Dostihová sezóna už končí a tak ho nyní stejně jako všechny ostatní koně čekají dva měsíce prázdnin. Makat v tréninku opět začneme až od ledna,“ vyjádřil se uznávaný trenér Stanislav Popelka. Nikasovo druhé místo není pro jeho stáj rozhodně ojedinělým úspěchem. Stříbrný ve Velké pardubické byl už v roce 2008 Hirsh, velké úspěchy v ní donedávna sklízel i místní odchovanec Mandarino.

Nikas miluje podzim
Celkem na Srdéčku žije sedmadvacet koní, ne všichni se však připravují na dostihy. Současnou „hvězdu“ stáje si však Popelka nemůže vynachválit. „Nikas  je vytrvalý, dobře se ovládá a i při ošetřování je hodný. Především je to však skokan od pánaboha a velký bojovník. Jeho zvláštností je to, že jeho forma se stupňuje až na podzim. Na jaře bývá nevýrazný, ale jakmile se ochladí, tak je ve svém živlu. Navíc druhé říjnová neděle je pro dostihy jeho oblíbený termín, takže je to skutečně ideální kůň do Velké pardubické,“ charakterizuje Popelka svého svěřence.
Nikas je kůň českého chovu. Jeho majitel Petr Kupka ho jako dvouletého koupil za šedesát tisíc korun, náklady na jeho chov se pak u něj každoročně pohybují kolem sto dvaceti tisíc korun. „Koně určitě nelze chovat se záměrem, že vám někdy vydělají peníze na dostizích. To se podaří jen úplnému zlomku z nich. Majitelé si je určitě nepořizují kvůli výdělku, ale protože milují jedinečnou atmosféru dostihů, která se ničemu nevyrovná,“ říká Popelka.  

Magickým místo pro koně i lidi  
Nikas byl nadějný už jako mladý. Vyhrál zlatou stuhu tříletých, nicméně pak se mu naprosto přestalo dařit. Ve svých pěti letech se však přestěhoval na Srdéčko a zde se našel. Není se co divit. Zdejší malebná příroda a klid působí dobře na psychiku nejen lidí, ale i koní. Navíc nabízí nespočet možností pro výběh. Ke stáji patří rozlehlé pozemky, nicméně často je třeba vyrazit někam dál. „Občas se nevyhneme tomu, abychom cválali i po polích místních zemědělců. Vždy před sklizní nás pak předseda ludmírovského družstva sleduje obzvláště ostražitě. Vůbec se mu nedivím a tímto bych mu chtěl za jeho trpělivost i toleranci poděkovat,“ přiznává s úsměvem trenér Stanislav Popelka. Kromě cvalu v terénu je pro koně běhající steeplechase důležité patřičně natrénovat i skoky. K tomu Stanislav Popelka našel ideální místo nedaleko vápencového skaliska s jeskyní a dvěma branami. V okolí takzvané „Průchodnice“ bylo potvrzeno pravěké osídlení a snad právě magie dávných šamanů dává koňům ze Srdéčka takovou sílu a energii, aby zvládaly ty nejnáročnější skoky v nejtěžších evropských dostizích.

Život na hraně
Nikasovi se daří. Hned následující rok po příchodu do stáje na Srdéčku vyhrál Nikas coby šestiletý druhý nejprestižnější závod po Velké pardubické a to Velkou cenu Labe. Tehdy se trenér rozhodl, že by se mohl postavit po bok těch nejlepších z nejlepších a zkusit nejtěžší kontinentální dostihový závod. Ve svém premiérovém startu ve Velké pardubické Nikas smolně škobrtl na rovině a vyhodil svého jezdce ze sedla. Nicméně i tehdy ukázal, že se ve velké konkurenci neztratí. Přesto letos do závodu rozhodně nenastupoval jako favorit. „Chvíle před každým startem pro mě představují  extrémní nervové vypětí, na člověka jdou mrákoty. Během dostihu se může stát cokoliv a člověk si vždycky hlavně přeje, aby se koním nic nestalo a zůstali zdraví,“ popisuje vypjaté emoce už ostřílený trenér.
Podobně to vidí Nikasův majitel Petr Kupka, který dokonce ani není schopen průběh samotného dostihu sledovat. Oba muži kromě četných úspěchů mají zkušenost i s odvrácenou stranou dostihového sportu. Majitel Petr Kupka o své dva předchozí koně během dostihů přišel. Stanislava Popelku pak stále mrzí například konec staršího bratra Mandarina. „Maldino byl bombarďák, bezkonkurenční hvězda. Asi před šesti lety jsme s ním vyrazili na dostihy do italského Merana, tam spadl a to byl jeho konec. Tohle vás vždycky hodně zasáhne a vy se nikdy zcela nezbavíte obavy, že se něco podobného může přihodit v některém z dalších dostihů,“ vyjádřil se Stanislav Popelka.
Na závěr tedy nezbývá než popřát, aby všechny koně ze Srdéčka do cíle vždy docválali zdraví a mohli si následně užít krásného prostředí, které jim nabízí okolí jejich domovské stáje.