Počet obyvatel Prostějova rok od roku klesá

Prostějov se pohybuje na nejvyšších celorepublikových pozicích mezi městy, kde se dobře žije, což prokazují každoroční sociologické průzkumy a poslední výsledek 81 procent spokojených občanů. Je také loňským vítězem celostátní soutěže Město pro byznys a pravidelně sbírá řadu dalších pochvalných uznání, naposledy tomu tak bylo v klání „O keramickou popelnici“. Přes všechna jmenovaná pozitiva je zde ale jedna nelichotivá vizitka. Od roku 2013 pravidelně klesá počet stálých obyvatel Prostějova! K 1. lednu 2020 žilo ve městě už jen 43 722 lidí, což je více jak šest tisíc méně, než tomu bylo v roce 1991 a o necelých pět tisíc oproti stavu na začátku tisíciletí! V čem je zakopaný pes, že je nás čím dál méně?

Dávno pryč jsou doby, kdy se za totalitního režimu Prostějov chlubil počtem obyvatelstva vysoko nad 50 tisíc. Tato hranice vydržela ještě dva roky poté, v letopočtu 1991 evidoval Český statistický úřad (ČSÚ) o 74 lidí více. Jenže pak to přišlo. Ještě za komunistů se odtrhly Mostkovice, v novodobé éře se osamostatnily Držovice a navíc po listopadu ´89 začaly ve městě krachovat velké firmy, čímž mnoho lidí přišlo o práci a nové zaměstnání si našli mimo Prostějov. A v neposlední řadě je tu ještě jeden podstatný aspekt. Od roku 2013 byl počet úmrtí osob vyšší než porodnost. To vše vede ke stále se snižujícímu počtu obyvatelstva města.
Sečteno a podtrženo, ještě na startu milénia se Prostějov držel na dohled padesátitisícové hranici, když ČSÚ evidoval lehce nad osmačtyřicet tisíc obyvatel. Následně ale nastal sešup a o deset let později už ve městě nežilo ani pětačtyřicet tisíc občanů! Naposledy se tak stalo v roce 2009, kdy se počet obyvatel zastavil na čísle o šestaosmdesát vyšším. Od té doby počet sice klesá „jen“ o stovky ročně, ale úbytek se bohužel stále nedaří zastavit. Za poslední dekádu je nás tu o více jak další tisícovku méně!
„Bohužel pokles obyvatel je skutečně výrazný a příčin je hned několik. Ten první významný nastal v roce 2006, kdy se osamostatnila obec Držovice a Prostějov se dostal těsně pod hranici padesát tisíc obyvatel. Dlouhodobě je to pak počet narozených dětí, který je menší než množství úmrtí,“ konstatovala Alena Rašková (ČSSD), náměstkyně primátora Statutárního města Prostějova. „A výrazný nárůst novorozenců se nedá očekávat. Silné ročníky takzvaných Husákových dětí už mají potomky školou povinné a další ratolest neplánují, současně je dnes tendence menšího počtu dětí v rodině. Většina má dvě děti, je i poměrně vysoký počet rodin s jedináčky. Pokud se některý rok narodí více dětí, máme z toho velkou radost, ale nedá se říct, že by to signalizovalo pravidelný nárůst. Takže spíše můžeme očekávat zvýšení průměrného věku a pokles počtu obyvatel,“ nedívá se Rašková do budoucnosti moc optimisticky.
Dalším významným faktorem je odchod mladých lidí z Prostějova. Jednak skrz studia na vysoké školy a řada z nich si už během tohoto období vyhlédne firmu, kde by chtěla působit. A pokud ještě sežene vhodné bydlení, tak se domů už natrvalo nevrací. Další skupina mladých jde za prací přímo. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají v Prostějově velmi málo možností najít uplatnění, které by využívaly jejich kvalifikace, a tudíž jdou do větších měst – v tomto případě jde často o Brno, Ostravu a hlavně Prahu. Dokonce i Olomouc je už pro některé mladé malá,“ uvádí smířlivě náměstkyně primátora a předesílá. „Tady snad může město zasáhnout v tom, že do další průmyslové zóny povolí firmy, které budou využívat nové technologie a budou potřebovat zaměstnance s vysokoškolským vzděláním. Většina stávajících podniků zaměstnává odborníky se středoškolským vzděláním ať vyučené, či maturanty. Současně se musím zmínit i o tom, že platy obecně v Olomouckém kraji patří k nejnižším v republice, a to při rozhodování o volbě pracovního zařazení hraje významnou roli,“ je přesvědčena Alena Rašková.
Co pro nárůst počtu obyvatel a pro to, aby mladí v Prostějově zůstali, udělat? „To je těžká otázka. Nabídka bytů je poměrně dostatečná, ale vzhledem k tomu, že jde o soukromé majitele, je vyšší nájemné. Samozřejmě je tu možnost zajištění bydlení formou hypotéky, což rovněž řada manželů dělá. Současně je třeba se zmínit i o tom, že řada rodin volí bydlení v klidnějších okolních vesnicích v rodinných domech i za cenu dojíždění do Prostějova za prací či do škol. Před několika lety jsme postavili takzvané startovací byty a ukázalo se, že některé rodiny jsou tam téměř dodnes. Uvažujeme znovu o tom, zda podobné bydlení nepostavit, ale s přísným omezením doby bydlení, například na tři roky jako opravdu startovací, pak smlouvu neprodlužovat. Ale jak to v životě chodí, i tento nápad má svá negativa. Například jak přimět nájemce, aby se opravdu vystěhoval a dal šanci jiné začínající rodině,“ přemýšlí náměstkyně primátora pro sociální oblast.
Večerník také zmínil fakt, že klesající počet obyvatel má negativní vliv i na městskou pokladnu. „Samozřejmě! Příjem ze státního rozpočtu je jednoznačně vázán na počet obyvatel, poklesne-li tedy, jde dolů i tok peněz. Ale to, že by Prostějov opětovně atakoval hranici padesáti tisíc obyvatel, je v oblasti zázraků, A ty se, jak je známo, dějí jen velmi zřídka,“ uzavírá toto nepříliš optimistické téma Alena Rašková.