AKTUALIZOVÁNO: Romské rodině odpojili vodu, šla se mstít

Neskutečné, co si tito lidé dovolí a co jim všechno ještě bude procházet! Romská rodina ze Studence neplatila za vodu, tak jim dodavatel „utnul“ přívod. Nepřizpůsobiví spoluobčané tuto situaci vyřešili tím, že se vydali žebrat s kanystry po okolí.

Dvakrát během jediného dne jim vodu poskytl dobrodinec ze sousedních Čelechovic na Hané. Když potřetí odmítl, Romové na něj poslali komando... Prostě klasické za dobrotu na žebrotu, cikáni muži začali sprostě nadávat, vyhrožovali a nakonec mu asi „za odměnu“ rozbili auto! Pachatele ale policie tentokrát dopadla. Večerník se vydal po stopách případu a navštívil samotné agresory. Jak jsme dopadli?

Tak dlouho chodili s kanystry pro vodu, až trpělivost dárce došla. Tak mu rozbili auto... „Z přečinu poškození cizí věci podezírají policisté obvodního oddělení Prostějov 2 sedmatřicetiletého muže ze Studence. Tohoto skutku se měl podezřelý dopustit 22. srpna v odpoledních hodinách tím, že stejně starému muži v Čelechovicích na Hané úmyslně poškodil automobil Renault Thalia,“ komentoval v úvodu celý případ František Kořínek, tiskový mluvčí Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje.

Ale pojďme popořádku. Co se vlastně v onen srpnový den v Čelechovicích stalo? „Šlo o to, že poškozený muž doplatil na svou ochotu pomoci bližnímu. Rodině ze Studence totiž pro neplacení účtů za vodu dodavatel přerušil dodávky. Situaci rodina vyřešila tak, že s kanystry ženy obešly sousedy v bližším i vzdálenějším okolí a o vodu prosily. Se svým požadavkem uspěly právě u uvedeného muže v Čelechovicích na Hané a opakovaně si k němu pro vodu chodily. Když si uvedeného 22. srpna pro vodu ten den přišly již potřetí, dárci už došla trpělivost a další vodu jim dát odmítl. Následně s kanystry a požadavkem na vodu přišli dva muži. Když byli také odmítnuti, začali na poškozeného křičet vulgární nadávky a hrozby. Pak svůj hněv obrátili proti automobilu Renault Thalia, který měl poškozený zaparkovaný před domem. Údery pěstí jeden z mužů u automobilu rozbil skleněnou výplň dveří řidiče, čelní sklo, poškodil karoserii a urazil zrcátko,“ popsal neuvěřitelný incident policejní mluvčí s tím, že při útoku agresor utrpěl zranění, ošetření však odmítl. Ke zranění dalších osob nedošlo.
Co se týká uvedené „nepřizpůsobivé“ rodiny, trápení s ní prožívají i ostatní obyvatelé Studence. „Jde o neuvěřitelná čuňata! Všude po obci dělají bordel, neplatí za vodu ani elektřinu a svým chováním vzbuzují jen strach a hrůzu. Když členové této rodiny jdou proti nám, vždycky se jim na ulici raději obloukem vyhneme. Situace s místními Romy se po letech zase vyostřuje, po setmění už běžní občané raději ani nevycházejí ven ze svých domů,“ svěřil se Večerníku muž ze Studence, který si však za žádných okolností nepřál zveřejnit své jméno.
Redakce Večerníku požádala o vyjádření k popsanému incidentu čelechovickou starostku, které jsme se rovněž chtěli zeptat na aktuální situaci okolo chování romských rodin ze Studence. Ta však jakýkoliv rozhovor na toto téma rezolutně odmítla. „Nemám k tomu absolutně co říci, nashledanou,“ zareagovala úsečně Jarmila Stawaritschová a telefon hned vzápětí zavěsila.
Snad se alespoň tento konkrétní případ napadení, vyhrožování a zničení auta ze strany členů nepřizpůsobivé rodiny dočká spravedlivé odměny. „Na místo přivolaní policisté agresora vypátrali a ten se jim k činu přiznal. Celková výše způsobené hmotné škody byla vyčíslena na více než deset tisíc korun. V případě prokázání viny a odsouzení podezřelému muži hrozí trest odnětí až na jeden rok,“ poznamenal Kořínek.

V tomhle přece nemůže nikdo bydlet! To je to první, co mě napadlo, když jsem po letech opět přicházel k domu ve Studenci. Ten již od roku 2002 obývají cikáni pocházející původně z ghetta v prostějovských „koupelkách“. V minulosti se zde řešilo například šíření žloutenky, kamení házené romskými dětmi po místních, rozházené odpadky, nesnesitelný zápach šířící se mimo jiné z pálených plastů a mnoho dalších podobně otravných věcí. Letos k tomu přibyl problém s tím, že zdejší cikáni po okolí žebrají vodu, jelikož jim byla kvůli dlouhodobému neplacení odstavena. Když obyvatel nedalekých Čelechovic odmítl poskytnout další dávku do kanystru, jeden z Romů mu rozbil auto. Zajímalo nás, jak tento incident zainteresovaní vnímají.

Zastihnout někoho z obávaného cikánského domu ze Studence nebylo v pátek dopoledne nic jednoduchého. Z průčelí má sice nemovitost jedny vstupní dveře, ty jsou však zabarikádované ulámanými dveřmi od skříní. Zvonek u nich chybí úplně. Ani zaklepat na okno není snadné, většina z nich totiž má vymlácené sklo a jsou překryta buď dekami, plachtami, či dřevotřískovými deskami. Nezbývalo mi tedy než dům obejít. Ocitl jsem se na dvoře se zakrytou žumpou, kde se katastrofální stav objektu odhalil naplno. Vše vypadá totálně zchátrale a opuštěně. Překvapilo mě však, že okolí ruiny včetně dvora bylo celkem uklizené, na zemi se kupodivu nepovalovaly kupy odpadků, jaké může člověk leckdy běžně vidět. Netrvalo dlouho a z domu vyšel menší a zavalitý cikán, s nímž jsem se dal do řeči. Jelikož se mu nelíbilo, že jsem se dostal až na dvůr domu, vrátili jsme se zpátky před něj. Ptám se ho, jak dlouho už jsou bez tekoucí vody. „Asi dva týdny, ale už ji máme zaplacenou, měli by nám ji co nevidět zapojit. Kdy přesně to bude, zatím nevím,“ tvrdí muž, kterého se ptám i na nedávný konflikt v Čelechovicích, kdy měl zřejmě jeden z jeho spolubydlících napadnout muže, který vodu odmítl poskytnout. „To tě nemusí zajímat, jsem tu jen na návštěvě, ale máš štěstí, že tu nejsou majitelé domu. Ti by tě hnali,“ reaguje muž poněkud podrážděně a vrací se kvapně zpět na dvůr. Než mi opět zmizí z dohledu, tak se obrátí a pohrozí. „A jestli okamžitě nepůjdeš, tak na tebe vytáhnu dobrmana!“ Z toho jsem odvodil, že je naše nedlouhá komunikace u konce…

„Pomoct by si měli sami“

Dle místních voda cikánům neteče již mnoho měsíců. „Napřed k nám pro vodu chodili pouze v zimě, protože jim pravidelně zamrzaly trubky. Letos jim vodu kvůli neplacení odpojili úplně, trvá to už několik měsíců. Dřív jsem jim vodu opakovaně nalévala, vždy mi tvrdili, že vše bude už brzy vyřešené. Ale věřit se jim nikdy nedalo. Navíc si myslím, že pomoct by si měli hlavně oni sami, proto jsem jim vodu přestala dávat,“ prozradila Večerníku jedna z místních, která se do Studence před mnoha lety nastěhovala právě z Prostějova. „Zažila jsem ještě ghetto v krasických koupelkách, tam to bylo určitě horší než tady. Když jsme kolem něj chodily jako děti do školy, tak nás vždy někdo zmlátil, bránit jsme se nemohli, protože hned kolem nás byla celá skupina. Tady je to přece jen lepší, maximálně nějaké pokřikování, k přímému fyzickému napadání zde nějak často nedochází,“ srovnala sympatická žena, která je na soužití s nepřizpůsobivými očividně zvyklá. „Pravdou je, že dřív tu děti po lidech běžně házely kamení, ale o tom jsem už nějaký čas neslyšela. Jinak se samozřejmě neustále řeší problém s hlukem a odpadky. Manželovi se třeba stalo, že když projížděl kolem, tak mu přistála na střeše auta použitá dětská plínka. Ale jinak se to celkem dá, horší je to možná v Čelechovicích a okolních vesnicích, kde si víc troufnou. O tom rozmláceném autě jsem slyšela, ani mě moc nepřekvapuje, že k tomu došlo,“ uzavřela dáma, kterou očividně jen tak něco nerozhází.
Ještě před odjezdem se Večerník pokusil kontaktovat i přímo napadeného muže, nikdo z oslovených místních však nevěděl, o koho přesně se jednalo.