- 13. září 2020
- 482x
Hospodaření Statutárního města Prostějov za prvních šest měsíců tohoto roku se pohybuje ve výrazně černých číslech. Kladné saldo ve výši přes 87 milionů korun však zatím nesmí nikoho uchlácholit, ve druhé polovině roku totiž přijde zúčtování největších investičních akcí a vedení města se rovněž obává nižší daňové výtěžnosti. Přes to všechno ale na magistrátu vládne optimismus. I z toho důvodu, že kvůli koronavirové krizi se za první pololetí určitě očekával horší hospodářský výsledek.
„Zatímco schválený i upravený rozpočet města na rok 2020 vykazuje díky zařazeným investičním akcím požadavek na schodkové hospodaření, průběžné hospodaření skončilo ve sledovaném období v plusových číslech a vykazuje kladné saldo ve výši 87,54 miliónu korun. Skutečný objem přijatých prostředků tak v prvním pololetí převýšil uskutečněné výdaje. A to i přes dopady koronavirové krize, se kterými se město muselo vypořádat,“ konstatuje Radim Carda, vedoucí finančního odboru prostějovského magistrátu.
S výsledky hospodaření za prvních šest měsíců roku je spokojeno i vedení radnice. „Rozpočet na tom v současné chvíli není tak špatně, jak jsme předpokládali, ale ještě není konec roku. Počítáme s tím, že v jeho druhé polovině by mohlo dojít k určitým propadům. Následně příští a následující rok mohou přijít další změny, neboť ekonomika se z nouzového stavu nevzpamatuje a musíme počítat s tím, že se zpomalí, což bude mít vliv i na obecní a městské rozpočty, protože se počítá s nižší daňovou výtěžností a tím i nižšími příjmy do obecních rozpočtů,“ varuje ovšem Jiří Pospíšil (PéVéčko), první náměstek primátora Statutárního města Prostějova.
Večerník se nemohl nezeptat, jak moc ovlivnila hospodaření města právě již zmíněná koronavirová krize? „Ekonomické dopady se do plnění daňových příjmů z důvodu časového zpoždění promítly až v květnu. Propad daňových příjmů proto není v prvním pololetí tak významný. Ty jsou tak plněny na 48,16 %, celkové příjmy dokonce na 51,10 %. Na druhé straně město velmi pružně reagovalo již na samém počátku vyhlášení nouzového stavu a učinilo řadu opatření ke zmírnění dopadů koronavirové krize, zejména pak omezením provozních a investičních výdajů. Celkové výdaje jsou tudíž čerpány jen ve výši 38,67 % celoročně rozpočtovaných výdajů,“ upozorňuje Pospíšil s tím, že prostějovský magistrát eviduje výpadek příjmů ze sdílených daní za období leden až červen 2020 ve výši 57,08 milionu korun. „Z toho 54,5 milionu korun, tedy 1 200 korun na jednoho občana, nám v měsíci srpnu bylo vráceno ze státního rozpočtu jako kompenzace výpadku daňových příjmů, o které obce a kraje přišly kvůli výplatě takzvaného kompenzačního bonusu. Aktuální vývoj inkasa sdílených daní tedy zatím není tak dramatický, jak jsme původně očekávali. V červenci sice ještě evidujeme propad příjmů o téměř šestnáct milionů korun, nicméně v srpnu jsme inkasovali již obvyklou výši příjmů ze sdílených daní. Aktuálně tedy evidujeme výpadek příjmů ve výši dvacet milionů korun. Vzhledem k posunutému termínu pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmů fyzických a právnických osob očekáváme pozitivní plnění i v následujícím období. Plnění rozpočtu příjmů ke konci roku lze však jen stěží predikovat a s nižší daňovou výtěžností musíme počítat,“ uvedl dále první náměstek primátora.
Poměrně nedávno jsme informovali o tom, že prostějovský magistrát odložil některé významné stavební investice. „Změny v rozpočtu jsme avizovali. Z plánovaných investic jsme pozastavili stavby, rekonstrukce či opravy za přibližně třicet milionů korun. Zbylé investiční akce by měly proběhnout ve druhé polovině roku, takže uvidíme, jak se nám vše podaří,“ sdělil dále k tomuto tématu Jiří Pospíšil, kterého se Večerník ještě zeptal, jakými finančními rezervami město ještě disponuje. „V současné chvíli máme ve fondu rezerv a rozvoje částku 113,3 milionu korun, ve všech rezervách a peněžních fondech pak částku 143,3 milionu korun. Město má tedy dostatek finančních zdrojů na pokrytí výpadku daňových příjmů,“ ujistil na závěr Pospíšil.
Další chyba na Vápenici.