MNOŽSTVÍ BIOODPADU V PROSTĚJOVĚ RAKETOVĚ STOUPÁ

Už devátým rokem jde v Prostějově o zcela běžnou záležitost. Lidé se naučili třídit nejen běžný komunální odpad, ale také bioodpad. O světle hnědé či zelené nádoby, které během uplynulých let rozdával magistrát občanům zdarma, byl obrovský zájem a do jediné byly rozebrány. Každoročně pak množství vyprodukovaného bioodpadu stoupá. „Nápad doznal realizace na konci roku 2011 a myslím si, že se osvědčil. Svědčí o tom čísla svezeného odpadu,“ dokládá svá slova statistikou množství odvezeného a zlikvidovaného bioodpadu Jiří Pospíšil (PéVéčko), první náměstek primátora statutárního města Prostějova.

Magistrát v uplynulých letech rozdával „popelnice“ na bioodpad zdarma. „Na bionádoby jsme v minulých letech obdrželi několik dotací a všechny jsou v tuto chvíli vydané. Evidujeme ještě několik žádostí, ale nyní neuvažujeme o nákupu dalších nádob. Pokud by někdo měl zájem o bionádobu, pak se může obrátit na odbor správy a údržby majetku města na oddělení komunálních služeb. Tam jeho žádost bude zaevidována. Máme pořadník zájemců, pokud by někdo z občanů nádobu vrátil, první z pořadníku bude osloven a bude mu nádoba nabídnuta,“ popsal současný stav a aktuální možnosti Jiří Pospíšil.
Právě v těchto dnech, kdy je vyhlášen nouzový stav kvůli hrozbě koronaviru, tráví většina Prostějovanů čas doma a samozřejmě na zahrádkách. Množství bioodpadu tedy stoupá. Ale víme všichni, co všechno do bionádob patří? „Vítáme, že občané mají o svoz bioodpadu zájem. Je však potřeba třídit pečlivě, aby to mělo smysl. Největší problém při svozu představují veřejně přístupné kontejnery, které bývají často znečištěny různými druhy jiných odpadů, jež by se tam vůbec neměly nacházet. Tímto dochází ke znehodnocení celého obsahu svozového vozidla,“ konstatoval Štěpán Špaček, ředitel společnosti FCC Prostějov. „Nejčastěji to jsou plastové pytle, ze kterých občané bioodpad nevysypou. Jejich následné vytřídění je velmi obtížné a časově náročné. Do bionádoby patří odpady z domácností – to znamená zbytky a slupky ovoce i zeleniny, zeleninová nať, jádřince, pecky z ovoce, pečivo nebo vaječné skořápky. Dále do nich patří odpady ze zahrady. Tím se rozumí posekaná tráva, listí, větvičky, drny, stará zemina i hlína z květináčů, piliny, hobliny, kůra, plevele, dřevní štěpka, spadané ovoce, seno, sláma, košťály i celé rostliny,“ popsal přesně Špaček a na žádost Večerníku doplnil, co do biopopelnic nepatří. „V žádném případě kosti, maso či kůže, mrtvá těla zvířat a jejich exkrementy, plasty, sklo, sutě, kameny, chemické látky a jejich obaly, pytlíky z vysavače, cigarety, textil, jednorázové pleny, omáčky, pomazánky, vařené těstoviny ani jedlé oleje.
Šéf prostějovského FCC vzápětí prozradil, co se s bioodpadem děje po jeho svozu od občanů. „Končí na kompostárně, kde poté dochází k jeho zpracování. Následně se vytvoří takzvané kompostovací zakládky, ze kterých po určité době vzniká výsledný produkt, tedy kompost,“ uvedl Štěpán Špaček.
Vedení magistrátu, přestože náklady na svoz a likvidaci bioodpadu rok od roku také stoupají, si tuto službu pochvaluje. „Třídit bioodpad je dle zákona povinností každého města, každé obce. Je dobře, že se naši občané naučili ve velkém třídit i bioodpad,“ uzavřel toto téma Jiří Pospíšil, první náměstek prostějovského primátora.