Dnes neučíme. Prostějovsko má za sebou stávku učitelů

Řada škol po celé České republice zůstala uplynulou středu potemnělá, bez života. Jednoduše se neučilo. Důvod? Stávka kantorů. Těm se nelíbí mimo jiné vládní návrhy na přidávání učitelům, které původně mělo být patnáctiprocentní. Realita je ale jiná, skromnější. Řada škol tedy sáhla po stávce. Výjimkou nebylo ani Prostějovsko, i když tady o stávku zase takový zájem nebyl.

„ZŠ Plumlov se stávky 6. listopadu 2019, ke které nás vyzvaly odbory prostřednictvím ČMOS, nezúčastní,“ stálo například na internetových stránkách základní školy v Plumlově. Do stávky nevstoupili například ani v Kostelci na Hané. „Kolegům jsem sdělil svůj názor, že by do stávky jít neměli. Jednak by měla probíhat za jiné věci, navíc ve školství ty peníze jsou,“ vyjádřil se ředitel kostelecké školy Oldřich Bezdomnikov. Nepřipojilo se ani největší rregionální gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově. „To je samozřejmě věc, o které přímo nerozhoduje ředitel školy. Gymnázium Jiřího Wolkera má nezávislou odborovou organizaci. Její předseda mi sdělil, že šestého listopadu bude škola fungovat,“ objasnil ředitel Michal Šmucr.
Jinde naopak své kolegy podpořili alespoň symbolicky. Příkladem může být základní škola v ulici Dr. Horáka. „Po zvážení situace jsme se jako kolektiv pedagogů ZŠ Dr. Horáka rozhodli, že se ke stávce uzavřením školy nepřipojíme, protože jsme si plně vědomi komplikací, které by s sebou stávka přinesla. Zároveň ale podporujeme aktivní přístup školských odborů a profesních sdružení pedagogů, jejich požadavky považujeme za oprávněné. Vláda přislíbila navýšení platů učitelů o 15 procent, což se nestalo,“ uvedlo vedení školy na svém webu.
Jiná školská zařízení naopak do stávky šla. Tím největším bylo prostějovské reálné gymnázium. „Do stávky se zapojilo u nás devětapadesát učitelů, deset jich nestávkovalo,“ prozradil ředitel Rostislav Halaš. Ten také zhodnotil stávku ze svého pohledu. „Rozhodnutí našich učitelů respektuji. Myslím si ale, že stávka je nešťastně načasovaná. Dříve se tu mluvilo o nastavení podle průměrné mzdy, mluvilo se dříve o sto třiceti procentech. Navíc si myslím, že problémy ve školství nejsou zdaleka jen platy, ale obecně podmínky pro učitele,“ uvedl Halaš, který zdůraznil, že v kraji se zúčastnilo dvanáct ze šestnácti gymnázií.
Ke stávce se připojili také v Brodku u Prostějova, v jedné z největších škol regionu. Zájem o stávku byl velký. „Odbory rozhodly a získaly na svou stranu drtivou většinu pedagogů, kromě jednoho se zapojili do stávky všichni,“ poznamenala ředitelka školy Tereza Zajíčková. „Podle mě se mělo stávkovat dříve a i kvůli jiným věcem než jsou platy. Školství je totiž podhodnocené dlouhodobě,“ dodala.
Stávka také vyvolala vášnivé debaty na internetu, kde část lidí problémy učitelů nechápe, zatímco jiní je obhajují – poukazují zejména na stres, který se pojí se vzděláváním a výchovou o děti a mladistvé. Jak sami někteří kantoři a ředitelé říkají, problémy jsou i jinde než u platů. „Jde hlavně o podmínky pro vykonávání tohoto povolání. Jednou se může stát, že i kdyby školství nabízelo sto tisíc učitelům, stejně nikdo učit nepůjde,“ uzavřel Rostislav Halaš.