Michala Šobra nezajímalo nic než city jeho přítelkyně

 Láska bývá nejen slepá, ale občas také pořádně hloupá. Hledat u ní nějakou logiku je asi stejné jako přesvědčovat Eskymáka o nutnosti dovozu písku na Saharu. Minimálně o tom svědčí případ obžalovaného Michala Šobra. Šestatřicetiletý muž skončil za mřížemi kvůli neustálému obtěžování své přítelkyně. Případ, o kterém už Večerník dvakrát informoval, pokračoval před tribunálem Okresního soudu v Prostějově minulé úterý 22. října. Vše jsme sledovali pěkně zblízka.

Michal Šobr si však nebyl ani tentokrát schopný připustit, že by ve vztahu k postižené dělal cokoliv špatného. Vše ospravedlňoval jediným: svojí nehynoucí láskou k ní. Zároveň byl přesvědčen, že i jeho vyvolená jej neustále miluje. To, že na něj opakovaně zavolala policisty a on dokonce skončil ve vazbě, bral jako něco nepodstatného, co k jejich vztahu tak nějak patří. Do svých dětinských hádek oba opakovaně zatáhli policii, státní zastupitelství i soud. Přesto jako by stále oba věřili, že jejich láska překoná vše. „Miláčku, nechci, abys byl ve vězení. Zítra tě půjdu navštívit. A jak tě uvidím, tak tě chytnu a už tě nikdy nepustím,“ rozplývala se mimo jiné do telefonu paní Tatiana v době, kdy byl její partner kvůli ní ve vězení. Její láskyplné vyznání mohlo mít i ryze pragmatické důvody, ostatně v telefonu se mimo jiné zajímala i o to, jak to bude s placením výživného na jejich společnou dceru.

Zoufalá obhajoba

Záznam z telefonických hovorů využil Šobr k obhajobě, aby dokázal, že jej jeho bývalá přítelkyně stále miluje. A to i přesto, že ženu pronásledoval, vulgárně jí nadával, opakovaně zvonil u bytu v Italské ulici, kde také bouchal na dveře, a když neotvírala, tak baterkou svítil do oken. Za to vše byl již podruhé postaven před soud. Činil tak totiž již po vyhlášení rozsudku, který jej za podobné excesy poslal na rok do vězení.
Faktem je, že s přibývajícími dny ve vězení vztah paní Tatiany k jejímu bývalému partnerovi začal ochlazovat. Vášnivá vyznání lásky vystřídaly výčitky za to, že před soudem zveřejnil jejich korespondenci a překvapivě i to, že se chce proti nepodmíněnému rozsudku odvolat. Přestože přehrávání telefonických hovorů zabralo při hlavním líčení více jak hodinu času, na rozhodnutí soudu nemohlo mít vliv. „Chápu, že u obžalovaného mohla tato manipulace ze strany poškozené vyvolat zmatek, nicméně to není podstatné. Důležité je, že opakovaně nerespektoval předchozí platné rozhodnutí soudu, čímž se dopustil trestného činu,“ konstatovala státní zástupkyně Naděžda Kezniklová.
Obhájkyně naopak upozorňovala, že její klient kromě sporů s přítelkyní nikdy nebyl trestán, chce pracovat a jako takový do vězení nepatří. „Mám zájem dále pokračovat ve vztahu,“ zopakoval ve své závěrečné řeči Michal Šobr, který tak jen dokázal, že „zaslepen láskou“ očividně nechápe, proč se k soudu a do vězení vlastně dostal. Přitom z posudku psychiatra vyplynulo, že kromě problémů s alkoholem a lehce podprůměrné inteligenci by měl být bez problémů schopen vnímat realitu.

„Musí změnit své chování“

Soudce Petr Vrtěl nakonec obžalovanému k předchozímu ročnímu trestu přidal další rok vězení. „Nebylo těžké prokázat, že se trestný čin stal, a tak soud nemůže rozhodnout jinak,“ konstatoval Vrtěl, který ovšem upozornil na nevyzrálost obou aktérů, kteří si několik let nebyli schopni připustit, že v jejich vztahu nemá cenu pokračovat. „Nejde o ojedinělou záležitost. Jen přestupková komise řešila tuto „italskou domácnost“ dvaatřicetkrát! Pak tu máme další případy, které se řešily u soudu. I přesto si z nich obžalovaný nevzal poučení. V takovém případě se nelze domnívat, že se jen tak snadno změní,“ vysvětlil Vrtěl, který na druhou stranu chápal, že se Šobr kvůli kombinaci vlivu alkoholu, stresu a zamilovanosti dostával do složitých situací. „Nicméně je měl řešit jinak. Způsob jeho chování nelze ničím ospravedlnit. Soud nikomu nechce bránit v jeho lásce, nicméně chování právě těchto partnerů se musí změnit. Oba musí do svých soukromých záležitostí přestat vtahovat státní orgány,“ odůvodnil na úplný závěr Petr Vrtěl.
Rozsudek dosud není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůty pro možnost odvolání.