- 31. červenec 2013
- 1126x
Městská pokladna se každoročně plní miliony korun z vybraných daní z nemovitostí. Jejich výši už město přes sedm let nezvyšovalo, až na loňské drobné úpravy určené státem. Potěšitelný je fakt, že finanční úřad, který je správcem a výběrčím těchto poplatků, posílá magistrátu rok od roku stále větší obnos peněz. Čím to? Prostějované totiž vlastní čím dál tím více nemovitostí. To zaprvé. Za druhé jsou větší příjmy zdůvodňovány rostoucím zájmem investorů o nemovitosti v Prostějově, zejména pak o pozemky.
Prostějovská radnice už dlouhá léta nesáhla ke zvýšení daně z nemovitosti s výjimkou jediného roku, kdy ale do systému výběru těchto daní zasáhla vláda. Přesto rok co rok proudí do městské pokladny stále více peněz. „Bezmála deset let jsme nesáhli k tomu kroku, že bychom jako radnice sama o sobě zvyšovali tuto daň. Samozřejmě, tento příjem městské pokladny je lidově řečeno nejjednodušší a lehce se od občanů vybírá. My jsme ale nikdy nechtěli zatěžovat peněženky našich občanů víc, než je absolutně potřebné. Konstantní výší daní jsme také chtěli výrazným způsobem podpořit prostějovské podnikatele a rovněž investory zvenčí. A podle toho, že každý rok se vybraná částka zvyšuje, soudím, že se nám náš záměr podařil,“ řekl Večerníku na úvod Miroslav Pišťák, primátor města Prostějova, který je zároveň strážcem městské kasy.
Jestliže se v roce 2006 na daních z nemovitostí vybralo u Prostějovanů jen něco málo přes dvanáct milionů, vloni už tato částka proudící do pokladny města atakovala hranici sedmadvaceti milionů. Čím to? Je to snad tím, že lidé vlastní stále více nemovitostí nebo že se více staví? „Popravdě řečeno, na tuto otázku neumím jen tak odpovědět, protože podrobnou analýzu této situace nemám k dispozici. Rozhodně to ale není tím, že bychom daň z nemovitosti rok od roku z vlastní vůle zvyšovali. Je ale docela možné, že se skutečně daleko více staví, mnohem častěji se k bytové výstavbě používá zemědělská půda,“ uvedl Miroslav Pišťák s tím, že z technického hlediska tuto daň vybírá finanční úřad, který utržené finanční prostředky posílá na účet města. „Jde o jednu z daní, o jejíž výši rozhoduje samo město či obec. Peníze z těchto daní jsou významné pro městský rozpočet. Jestliže celkové plánované roční příjmy našeho rozpočtu jsou okolo tři čtvrtě miliardy, pak současných sedmadvacet milionů z vybraných daní za nemovitost rozhodně není zanedbatelnou částkou. Navíc stovky milionů rozpočtem jen protečou, protože jsou účelově vázány na úhradu nákladů neinvestičního charakteru, na platy zaměstnanců, sociální dávky, školy a jiné výdaje města. Ale peníze z daní z nemovitostí je pochopitelně velice zajímavá, protože pokud bychom si řekli, že o tuto sumu nestojíme, museli bychom výrazně omezit například výdaje do stavebních investic. A to si myslím nepřeje absolutně nikdo,“ dodal Miroslav Pišťák.
Na zvyšující úrovni výběru daní má bezpochyby zásluhu i stále větší příval nových investorů. Vidět je to na průmyslové zóně v Kralickém Háji, kde ještě před deseti lety byla holá pláň a dnes tu má sídlo, výrobní haly či sklady řada renomovaných firem. „Narůstající počet firem, které vlastní tyto nemovitosti mají zcela jistě obrovský vliv na výši vybraných daní. Vždyť jsme také přípravám pozemků v průmyslové zóně věnovali zvýšenou pozornost,“ uzavřel toto téma Miroslav Pišťák.