- 21. září 2019
- 481x
Co se vám vybaví, když se řekne muslim? Čím dál více lidem se zježí chlupy po celém těle. Stále se sice najdou i „sluníčkáři“, kteří tvrdí, že drtivé většiny muslimů se bát nemusíme, ale těm už „normální člověk“ přestává věřit. Mnozí lidé se prostě nenechají přesvědčit o tom, že by muslimové mohli být lepší, než za jaké je oni sami považují. Snahy o jejich obhajobu berou jako obdobu někdejšího PŠM (politického školení mužstva), které znají z vojny. Je tomu ovšem skutečně tak? Stále platí, že názor by si měl udělat každý sám na základě vlastní zkušenosti. A právě to udělal David Kirner z Určic, který na kole projel celé Turecko.
Při slově muslim se lidem vybaví zejména uprchlíci a teroristické útoky. Tomu se nelze divit. Faktem ovšem zůstává, že zatímco podstatná část sebevražedných teroristů byli muslimové, rozhodně ne každý muslim je teroristou. Vždyť nikdo z nás například nebude považovat všechny Nory za masové vrahy jen kvůli tomu, že Anders Breivik pocházel z této skandinávské země. Tušíme, jak to vypadá v Norsku. Ale jak se žije v muslimských zemích?
Docela zajímavý obrázek o jedné z nich si čtenáři Večerníku mohli udělat díky rozhovoru s Davidem Kirnerem. Devatenáctiletý mladík z Určic na kole projel celé Turecko od západu na východ. Dle jeho popisu se jedná o zemi, kde žijí neuvěřitelně pohostinní lidé. Jeho samého nepovažovali za „nevěřícího psa“, ale naopak za vzácného hosta, kterého neustále zvali ke stolu na čaj, jídlo a někdy i na noc k sobě domů. O penězích za nocleh přitom nechtěli ani slyšet. Nejedná se přitom o názory nějakého „zmanipulovaného sluníčkáře“, ale čistě o popis vlastní zkušenosti.
Jak se takový obrázek snáší s představou krvežíznivého fanatika s dynamitem kolem těla? Samozřejmě že jej nepotvrzuje, ale ani nevyvrací. Nepochybné je, že většina muslimů nejsou náboženští fanatici. Jsou to povětšinou lidé jako my se svými starostmi o rodinu a děti, problémy v zaměstnání i s manželkami. Chtějí hlavně žít v klidu a míru a přejí si zejména to, aby zůstali zdraví a mohli si po svém užívat života. Stejně jako my.
To však v žádném případě nevylučuje, že se stejně jako u nás mezi nimi nenajde spousta hlupáků. Ti na sebe zcela veřejně a ve velkém upozornili například po požáru katedrály Notre-Dame ve Francii. Obrovské množství komentářů na sociálních sítích radujících se z této události rozhodně nebylo dílem nějakých protiislámských manipulátorů. Jednalo se o autentické názory skutečných lidí. Ti na tom byli mentálně asi stejně jako ti, kteří schvalovali teroristické útoky na mešity na Novém Zélandu. To jen potvrzuje fakt, že nejrůznější „šmejdi“ se najdou mezi Evropany stejně jako mezi Asiaty, Američany, Afričany či Australany. A možná že i na té Antarktidě dva budou... Lidská hloupost je totiž nekonečná a rozhodně ji nezastaví ani hranice nějakého státu, kontinentu či náboženského vyznání.
To ovšem neznamená, že Evropa je připravena a schopna „zachránit“ miliony ekonomických migrantů z muslimských zemí. Naopak jejich integrace do naší společnosti zůstává zásadním problémem. Stále totiž platí, že člověk, který vyrazí do Turecka, musí respektovat zákony a zvyky této země. O to víc by to mělo i obráceně pro ty, kteří se rozhodli v naší zemi dlouhodobě žít a pracovat. Ať už tedy v ostatních obvykle vidíme spíše to dobré, nebo jsme vůči druhým skeptičtí, stále platí jedno: Nejlepší je, pokud si nejen na muslimy uděláme názor sami. Vycházet přitom bychom však měli z vlastních reálných zkušeností a nikoli ze svého strachu z něčeho, co vlastně vůbec neznáme.
Další chyba na Vápenici.