TOULKY ZA MINULOSTÍ aneb LZE SE I O PRÁZDNINÁCH POUČIT?

Přestože se říká, že o prázdninách by měla i hlava odpočívat, já si říkám, že těch poučení není nikdy dost, jelikož je na ně právě v letních měsících více času, a to netradiční formou. A tak kapku jsem probrázdil okolní kraje i statutární město Prostějov.

Nedaleké Vyškovsko nabízí velkou atrakci především pro pány všech věkových kategorií. Mám tím na mysli tamní letecké muzeum, ke kterému se dostanete sjetím z dálnice u Drysic, pak je třeba ovšem dát kapku pozor, jelikož vjezd není z nejznačenějších, cesta z nejkvalitnějších a parkoviště z nejsofistikovanějších. Poklady se ovšem skrývají uvnitř. Lze tam díky partě nadšených lidí, většinou bývalých mechaniků a také pilotů, nalézt takřka kompletní přehlídku bývalé naší letecké techniky a dále i techniky vojenské ostatní. Ano, jedná se většinou o stíhačky sovětské výroby MIG a vrtulníky MI, ovšem naleznete tam i Delfína, Albatrosa a z techniky kromě tanku T34 třeba různé české náklaďáky Tatra, V3S a další a další množství vozidel a také děl. Druhou světovou válku pak dokumentuje sekce v zastřešené části, kde lze nalézt trosky sestřelených německých, ruských a spojeneckých letadel, a to včetně popisu a mnohde i podrobné fotodokumentace. To je zase práce nadšených historiků a amatérů, kteří trosky dohledávají a alespoň částečně rekonstruují. Činnost muzea lze podpořit zakoupením suvenýrů v malé pokladně, kde se ještě můžete pokochat plastikovými modely letadel a také odznaky především pak leteckými a výsadkářskými, takže i srdce sběratele zaplesá.
Milé překvapení v nedaleké Olomouci nám letos připravilo Národní technické muzeum, když tam byly navezeny vagony, ve kterých cestovali naši prezidenti, a to od Masaryka až po Havla. Během dvou červencových dnů jste mohli nahlédnout doslova až do těch nejintimnějších míst, vidět, kde sedával a jednal „prezident osvoboditel“, kde spala jeho dcera a kde třeba naopak trávila čas ochranka pozdějších prezidentů, aby nám je někdo neukradl. Součástí akce byla i výstava modelů lokomotiv, krátký film o historii vagonů a uniforma stevarda. Něco bylo možné projít přímo v nitru vagonů, spatřit šlo jen ze schůdků přistavených vně k jejich boku, i tak ale celá akce stála za to.
Když se řekne Josefkol, každý hned asi ví. Muzeum kočárů, Čechy pod Kosířem, Václav Obr a dvoudenní akce plná ukázek, netradičních řemesel a pochopitelně spousta občerstvení. Jelikož jsme nahlédli do zákulisí, víme, že všichni herci, řemeslníci, koňáci a především pan Obr se během těchto dvou dnů pekelně nadřou. Již jen převlékání kostýmů je obřad a někteří zvládli převleky až tři, a to ve stanu, kde se nikdo neohlížel až tak na etiketu a na rozdíl pohlaví. Kostymérky se nadřely až do večerních hodin a třeba připravit panovníka Karla I., aby vypadal k světu, nebylo vůbec jednoduché. Stačil totiž problém, jak mu poskládat správně vyznamenání, aby vynikl především „Modrý Max“ - Pour le Mérite - nejvyšší Pruské vyznamenání, které se nosilo na krku a našeho Karla pěkně škrtilo. Pro sběratele poznámka, že všechna vyznamenání na akci byla zdařilými replikami. Převlékání dam bylo kapitolou samo pro sebe, obzvláště když jedna z nich představovala těhotnou selku. Mnozí z nás až později zjistili, že to těhotenství není hrané. A pitný režim? Sám pan Obr jel na Kofole, a první den si až v jednu hodinu odpoledne dopřál snídani, teplou polévku. Já děkuji všem za úžasné dva dny.
A na závěr otřesný zážitek v našem Společenském domě a červencová pseudovýstava České dějiny - figuríny středověku. Amatérismus, neprofesionalita, faktické chyby, drahota, dryáčnická reklama, prostě hrůza a děs za sto korun. Doporučuji nikdy už nebrat a ověřit si dopředu, o co jde.
Historie učí, poučme se tedy u těch dobrých i v létě, ty špatné ignorujme.