Proč zatěžovat děti prací?

Pokud jsme zdraví, pak problémy, námaha i různé další svízele nejsou tím nejhorším, co nás v životě může potkat. Z dlouhodobého hlediska je pro nás nejhorší, pokud si už v dětství zvykneme lenošit a za každé situace vyhledávat „cestu nejmenšího odporu“.

Uvykneme-li si naopak pracovat už v mládí, bude se nám to v dalším životě hodit mnohem víc než zděděné miliony. Vztah k práci je nepochybně to nejužitečnější, co svým potomkům můžeme předat. Jenže... Naučit v dnešní době děti pracovat je těžší než kdykoliv v minulosti. Chyba přitom přirozeně není v dětech, ale v nás rodičích. Děti byly, jsou a vždy budou stejné jako dříve. To jen rodiče a vnější podmínky se mění.
Mnozí z nás nabyli dojmu, že naše dítko se bude mít dobře pouze tehdy, bude-li se dobře bavit. A to dnes fakt není problém. Byznys se zábavou pro mladé v posledních letech zaznamenal takový boom, že by mu ho mohli závidět producenti automobilů, jogurtů a dokonce i filmů. Nejpatrněji je to vidět na nevídaných investicích, které jdou do produkce nových počítačových her. Ale nejen to. Jejich hraní už dávno není jen domácí zábavou, ale samo o sobě se pro některé stalo výnosným zdrojem obživy. Ti nejlepší profesionální hráči si mohou měsíčně vydělat stovky tisíc dolarů, díky čemuž se stávají celebritami svého druhu.
Chtít za těchto okolností po mladých nějakou práci není vůbec nic snadného. Vše se ukáže ještě ostřeji ve chvíli, kdy je na trhu obrovská poptávka po jakékoliv pracovní síle. Lze to pak sledovat všude kolem nás. V některých odvětvích si zkoušejí „diktovat“ podmínky mladí lidé, kteří svým zaměstnavatelům mohou nabídnout pouze své vysoké sebevědomí. Jinak téměř nic. Přitom očekávají vysoký plat, co nejkratší pracovní dobu a spoustu dní dovolené. S takovými lidmi je skutečně „radost“ dělat...
Na druhou stranu je jasné, že nikdo z nás nic neumí hned. Dá se pochopit i to, že mladí lidé jsou sebestřední a mají pocit, že jim patří svět. Nebyli jsme jiní, a kdo z nás si to už nepamatuje, měl by se nechat jít otestovat na Alzheimerovu chorobu.
Lze si tak postěžovat, že dnešním mladým absolutně chybí pokora, neměli bychom však zapomínat, že za to v mnoha ohledech můžeme my coby jejich rodiče.