Dělníci odkryli v zámku UNIKÁTNÍ FRESKY

Příjemný šok zažili v minulých dnech dělníci a řemeslníci, kteří pracují na rekonstrukci západního křídla prostějovského zámku, do kterého se brzy přestěhuje část Základní umělecké školy v Prostějově. Po odkrytí nánosu staré malůvky nad okny našli starodávné fresky. Vzácný objev sice může pozdržet stávající rekonstrukci, ale renovace historických maleb za to určitě stojí!

Z nečekaného nálezu jsou celí „paf“ nejen dělníci na zámku, ale také vedení města i pracovníci oddělení památkové péče prostějovské radnice. „Uvedené fresky, tedy historická nástěnná výmalba, jsou raně renesanční a vznikly v letech 1527 až 1535. Takto přesně je můžeme datovat díky některým motivům, zejména erbu šlechtického rodu Šelmberků, který symbolizuje manželku Jana Bohatého z Pernštejna Hedviku ze Šelmberka. Sňatek se uskutečnil v roce 1527 a paní Hedvika zemřela v roce 1535. Malby tedy zcela jistě vznikly v tomto krátkém časovém rozmezí,“ uvedl na dotaz Večerníku Daniel Zádrapa, vedoucí oddělení památkové péče stavebního úřadu Magistrátu města Prostějova. Podle něj se jedná o unikátní dílo raně renesančního umění, které kromě řady dekorativních motivů obsahuje i medailónky s mužskými a ženskými portréty, o nichž se odborníci domnívají, že představují malovanou rodovou galerii předků pánů z Pernštejna, jediný dosud známý doklad malované pernštejnské erbovní pověsti. „Fresky na prostějovském zámku navíc zcela jistě souvisejí s podobnými velmi známými freskami na taktéž pernštejnském zámku v Pardubicích. Na rozdíl od nich jsou však nepochybně starší, jsou mnohem lépe a zřejmě i ve větším rozsahu dochovány,“ řekl nám dále šéf prostějovských památkářů.
Aktuální otázkou ovšem je, co se nyní s unikátním nálezem bude dít. „Vzhledem k významu a hodnotě fresek navrhlo oddělení památkové péče vedení města Prostějova, aby byly na odkrytí, restaurování a následné budoucí prezentování fresek veřejnosti vyčleněny z rozpočtu města potřebné finanční prostředky. Pan primátor i jeho náměstci se k této žádosti postavili kladně a restaurátorské práce již započaly. Ukončeny by měly být během prázdnin současně s probíhajícími stavebními pracemi. Přesné datum ovšem závisí ještě na jedné okolnosti,“ prozradil dále Zádrapa s tím, že prozatím se totiž počítalo pouze s restaurováním tří izolovaných okenních záklenků v prostorách budoucího tanečního sálu, kde již na pohled byly malby velmi dobře dochovány. „Po započetí odkryvu a restaurování se však prokázalo, že malby představují souvislý iluzivní celek, jakousi zdobenou sloupovou síň, a dá se očekávat, že výsledná podoba sálu díky dobrému stavu maleb může v konečném výsledku odpovídat představě předpokládané renesanční podoby sálu zachycené na obrázcích Tomáše Štětky z roku 1901.To znamená z doby, kdy se na zámku uskutečnila velká rekonstrukce pro potřeby Úvěrního spolku záložna a zastavárna v Prostějově, tehdejšího majitele zámku. Pokud by došlo k restaurování omítek celého sálu, práce by se o něco prodloužily, v každém případě by však bylo vše hotovo v srpnu tak, aby po nezbytném úklidu a dokončení prostor mohla i v těchto místnostech již od září vyučovat Základní umělecká škola Vladimíra Ambrose,“ popsal Večerníku další možné postupy Daniel Zádrapa. Uvnitř prostějovského zámku už rekonstrukční práce probíhají nějaký ten rok, proto nás ještě zajímalo, jak je možné, že se na vzácné fresky přišlo až nyní. „O existenci renesanční výmalby se ví již poměrně dlouho. Některé její části byly zdokumentovány již počátkem minulého století, ale pak byly na řadu let překryty, což bylo jejich štěstí. V době, kdy byly tyto prostory často necitlivě užívány nájemníky bytů, nebyly alespoň malby významně poškozeny a do budoucna tak bude možné veřejnosti alespoň část tohoto renesančního skvostu předvést téměř v plné kráse,“ vysvětluje Zádrapa.