„NEMÁ SMYSL SE SNIŽOVAT NA ÚROVEŇ NĚJAKÉHO ´POŠETILCE´“

„Po prvním přečtení článku bych si mohla myslet, že jsem se v minulosti snad živila prostitucí...,“ poznamenala s ironickým smíchem Zuzana Bratterová, která v nedávných krajských volbách kandidovala jako „dvojka“ ČSSD a mohla získat místo v radě. Pro Večerník zareagovala na až urážlivé dezinformace uvedené nedávno v nejmenovaném periodiku. Autorem článku je shodou náhod a okolností šestnáctiletý Jakub Čech z Prostějova, známý kritik všech členů sociální demokracie. „Člověk, který vytváří v tisku podobné psychopatické konstrukce, nejenže nemůže být z principu novinář, ale protože léta dělám v sociální oblasti, domnívám se, že na místě už by možná bylo i vyhotovení znaleckého posudku takové osoby,“ nebere si servítky Zuzana Bratterová. „Zůstává jen otázkou, zda mě podobné výroky měly poškodit před volbami, nebo o co mu jde...,“ uvažuje nahlas.

Článek vypovídal o tom, že jste žena s nečistou minulostí, která vykonává pracovní pozici jen proto, že je členkou nějaké strany. Navíc se prý zaštiťujete neexistujícím manželským poměrem s náměstkem primátorky. Jak to tedy je?

„Jde o text plný zvratků, domněnek a neexistujících konotací! Jsem skutečně partnerkou náměstka primátorky Pavla Smetany a náš životní svazek byl již v roce 1993 přeměněn na instituci manželskou. (ukazuje nám oddací list - pozn.red.) Teprve asi půldruhého roku poté se narodila naše dcera, tedy ne, že by to bylo až tak důležité. Autor článku by si možná měl nastudovat zákon o matrikách, který dlouhodobě umožňuje manželům ponechat si původní jméno, načež této možnosti jsem využila také já. Kdyby se ten mládenec zeptal, ochotně bych ho nasměrovala na příslušnou část sbírky zákonů... Nemusel by spekulovat a obtěžovat čtenáře takovými blbostmi!“

Co to nenápadné zpochybňování schopnosti řídit organizaci, které je v článku zmíněno v souvislosti s vaším členstvím v sociální demokracii?

„Mám magisterské právnické vzdělání, vystudovala jsem právní obory v oblasti veřejného práva a také oblasti evropského obchodního práva. Součástí obou studií byly moduly managementů. Samotné praktické řízení takové organizace neobnáší jen to, že rozhodujete o personáliích zaměstnanců a například jejich vzdělávání, ale musíte také systémově nastavit chod organizace, propojit systémy kontroly, zefektivňování chodu oblasti, ale také řízení rizik či vývoje vnitřní legislativy tak, aby to celé fungovalo. Já se ráda při řízení organizace zabývám především takovýmito systémovými záležitostmi, což ocenila v minulosti i auditní organizace, která posuzovala optimalizaci nastavení systému řízení. Tato moje schopnost asi primárně nevyplývá z toho, že oblékám nějaké stranické tričko, nemyslíte?“ (trochu rozezleně)

A jste tedy žena s nečistou minulostí?  

„Víte, já nevím, co myslel ten pisatel článku výrokem nečistá minulost... Nechci se zaštiťovat minulostí mé rodiny ani svou, ale nikdy jsem nikoho nepodvedla, nezachovala se nečestně, ani jsem nezmanipulovala například veřejnou zakázku. Moje občanské postoje jsou velmi transparentní. Co se týká mé rodiny, oba moji dědečkové jsou nositeli válečných křížů za postoje ve druhé světové válce, přičemž jeden byl po válce udělen posmrtně za odbojovou činnost otci mé maminky, který byl popraven. Druhý pak byl za válečné perzekuce a pobyt v koncentračním táboře otci od tatínka. Sám můj táta byl jako dítě v Terezíně. Rodina měla problémy i v padesátých letech, kdy můj otec napoprvé nedostudoval práva. Důvodem byl jeho židovský původ a probíhající politické procesy.“

Problémy měli údajně vaši rodiče i v období normalizace...

„V sedmdesátých letech minulého století oba moji rodiče čelili další perzekuci, tentokrát pro své politické postoje v období po srpnu 1968. Máma dostala výpověď z práce, o práci v prvé fázi přišel i můj otec, který velmi často obhajoval osoby z disentu či lidi z kultury obviněné za politické postoje. Nedávno třeba vyšla kniha o bardech v jeho profesi, jeden rozhovor se věnoval i mému otci, velmi pěkně se o něm zmiňovali i jeho žijící kolegové. Pokud je toto pochybná minulost, tak myslím, že můžu být pyšná! Vždyť já jsem měla díky rodinné historii problém se dostat i na vyhlédnuté gymnázium...“ 

A co puč, který jste podle obsahu inkriminovaného článku způsobila v jedné tělovýchovné organizaci?

„Myslíte tím, že jsem se stala členkou DTJ? Nechci být ironická, ale je moje právo se stát členem takovýchto otevřených organizací. Plním si povinnosti, platím členské příspěvky, zúčastňuji se akcí. Pokud vím, soud už v části podaných žalob na DTJ bývalým starostou snad již rozhodoval a tyto věci jsou zřejmě ukončeny.  Přiznám se ale, že vývoj nesleduji. Ještě malá poznámka, pisatel toho dementního článku v té části, kde udává, že se můj manžel stal účelově členem DTJ až v roce 2014. Lze přitom snadno doložit, že je členem Dělnické tělovýchovné jednoty už více jak deset let. Co chcete k tomuto dodat?“ (pousměje se)

Jste manželkou náměstka primátora, který spolu s kolegou Fišerem zaslal předžalobní výzvu rodičům oznamovatele, jenž nechal zahájit řízení o přestupku. Shodou náhod je jím právě Jakub Čech, autor onoho článku...

„Ano, jde o silně medializovaný případ. Postup obou politiků v této věci je pouze jejich záležitostí, nicméně jsem ráda, že předžalobní výzvu zaslali a hodlají se dále bránit. Kdo by znal, stejně jako já, okolnosti celého případu, časové synopse a byl také seznámen s příslušnými materiálními právními předpisy, tak by věděl, že došlo před předmětným hlasováním o dotaci DTJ v souladu se zákonem k oznámení o střetu zájmu. Navíc je otázkou, zda díky řadovému členství třech členů rady v této organizaci vůbec o nějaký střet zájmu šlo. Konečně skutečnost, že jsou tito radní členy předmětné sportovní organizace, byla všeobecně známá již před lety z tisku. Je také potřeba dodat, že advokátem se tito radní nechali zastupovat nikoliv proto, že se potřebovali vyvinit z oznámení o přestupku, ale proto, že oznamovatel využíval tuto kauzu ke svému vlastnímu mediálnímu zviditelnění a k dehonestaci těchto politiků!“

Rodiče tohoto mladíka nyní argumentují, že on pouze považoval za svou povinnost věc oznámit. Co vy na to?

„Nicméně on se po celou dobu choval jako účastník řízení a informoval o jeho průběhu! Pokud nezletilý podává na všechny strany a na každého různá oznámení, musí si být on, respektive jeho rodiče vědomi i rizik a případných následků. Můj otec mi na to konto řekl - máš právní vzdělání? Máš! Tak shromáždi dostupné důkazy. To jsem učinila. A více nebudu sdělovat, je dobré počkat si na náš další postup.“  

Mladistvý Prostějovan už podal desítky různých oznámení, především na politiky a úředníky prostějovské radnice...

„To je pravda! Problémem je, že u nás se úřady na úkor daňových poplatníků musí často zabývat šetřením věcí, ke kterým nedošlo. Vždyť oznamovatel záznam z toho předmětného zastupitelstva sám navrhuje jako důkaz ve věci. Je tedy patrno, že o potenciálním střetu zájmu byli ostatní členové zastupitelstva informováni. A i když jsem možná natvrdlá, ale nevím, jakou osobní výhodu mohli uplatnit při dotaci na box?! Škoda že podobným kverulantům, kteří opakovaně podávají pořád dokola další oznámení, nemůžou úřady stanovit nějaké zásadní sankce.“ (pokrčí rameny) 

Co jeho krokům vůbec říkáte?

„Pokud by oznamovatelem byla podávána zásadní oznámení, protože došlo k nějaké protiprávní činnosti, tak prosím, alespoň se odhalí nějaký velký případ. Takhle se však díky tomu mladému ´Colombovi´ už půl roku za peníze daňových poplatníků táhne kauza, ve které dokazujeme dokázané - tedy že se tři radní přihlásili před hlasováním ke členství v DTJ... Někdo se zviditelňuje účinkováním v Big Brotherovi, někdo opakovaným podáváním oznámení. Asi budeme muset vydržet, než onen oznamovatel dospěje...“ 

Budete vy osobně za dehonestující článek o vás činit nějaké právní kroky?

„Uvažovala jsem o tom, ale je pod mou úroveň dokazovat, že si řádně plním pracovní povinnosti, žiji slušně či že jsem vdaná. Myslím, že článek by mohl v jistém směru naplňovat znaky přestupku, ale je otázka, zda má smysl se snižovat na úroveň nějakého ´pošetilce´. Jak tak sleduji kroky tohoto mladíka, mám za to, že se věc vyřeší dost brzy sama...“