Dobré odpoledne, dnes je čtvrtek 16.5.2024
svátek slaví Přemysl,
zítra Aneta
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Bioodpad. Téma, které už v roce 2011 rozhýbalo prostějovské radní k razantnímu opatření. Do té doby totiž občané vyhazovali listí, trávu, plevel, zeleninu či shnilé ovoce ze zahrádek do popelnic s běžným komunálním odpadem. Problémy pak nastávaly při likvidaci tohoto směsného odpadu, městu se zvyšovaly náklady. Do hry ale vstoupila Ministerstvem životního prostředí ČR poměrně štědře dotovaná věc - bionádoby. Prostějovský magistrát se příležitosti ihned chopil a díky příspěvkům pořídil už stovky popelnic určených na bioodpad. Prostějované je od radnice dostávají jako zápůjčku zadarmo a nutno dodat, že mezi lidmi je o ně obrovský zájem...


Bioodpad se v Prostějově přijímal od občanů ve sběrných dvorech a od roku 2011 mají zájemci k dispozici především u svých zahrádek i biopopelnice. Na sběr město od té doby zapůjčilo občanům už 1 340 kusů těchto speciálních umělohmotných nádob dvou různých velikostí a také sedm stovek kompostérů. Magistrát dále rozmístil padesát nádob na bioodpad o objemu 770 litrů na sídliště a k bytovým domům. Necelou stovku popelnic si pak občané zakoupili sami.

Jak vůbec magistrát v roce 2011 přišel na myšlenku pořídit občanům biopopelnice? „Vycházeli jsme ze současných trendů a potřeb, ale také z požadavku legislativy. Město Prostějov zavedlo sběr a svoz bioodpadu od občanů již s předstihem od roku 2011. Bioodpad mohou občané také ukládat ve sběrných dvorech. Vlastně je to takový další kamínek do mozaiky třídění odpadu,“ uvedl pro Večerník Jiří Pospíšil (PéVéčko), náměstek primátorky statutárního města Prostějov, který má na radnici na starosti komunální služby.

Právě do roku 2011 Prostějované házeli bioodpad do běžných popelnic, pokud ho vysušený nepálili. Do sběrných dvorů se jim totiž vůbec nechtělo. „Trendem je, abychom maximálně třídili. Tímto snížíme konečnou hmotnost směsného odpadu a v případě bioodpadu zabráníme i vzniku černých skládek v okrajových částech města a na polních cestách. Bioodpad je jednou ze součástí třídění. Je přece lepší, aby byl zpracován v kompostárně a následně byl dále využit například v zemědělství nebo pro další potřeby zahrádkářů,“ míní náměstek primátorky. On sám z případného nezájmu o biopopelnice strach neměl ani před pěti lety. „Před vlastním pořízením bionádob proběhla anketa mezi občany města, která potvrdila poptávku po třídění této složky odpadu.

Magistrát tak během posledních let investoval do nákupu těchto nádob už bezmála dva miliony korun. Přestože na většinu biopopelnic a kompostérů obdržel devadesátiprocentní státní dotaci, nabízí se otázka, zda jde o vhodnou investici? „V roce 2011 bylo šest set kusů bionádob a dalších sedm set kompostérů pořízeno z prostředků dotace Operačního programu Životní prostředí ve výši devadesáti procent celkových nákladů. Stejně tak bylo o dva roky později pořízeno dalších čtyři sta čtyřicet kusů nádob na bioodpad. V roce 2015 už ovšem bylo dvě stě padesát kusů bionádob pořízeno plně z prostředků města, protože veškerou možnou podporu státu jsme už vyčerpali. I tak jsem přesvědčen, že se jedná o výhodnou investici. Zavedením svozu a sběru bioodpadu od občanů a ukládáním bioodpadu ve sběrných dvorech se ušetří 589 korun na tuně v porovnání se směsným odpadem, což ročně představuje úsporu nákladů zhruba čtyři sta tisíc korun bez DPH,“ vypočítal Jiří Pospíšil s tím, že investice se určitě vrátí. „Miminálně v konečném důsledku snížíme cenu směsného odpadu, za jehož likvidaci pak zaplatí město méně peněz. A samotný bioodpad lze využít k dalšímu zpracování,“ doplnil náměstek primátorky.

Večerník ještě zajímalo, proč magistrát lidem biopopelnice jen půjčuje, proč je třeba i za mírný poplatek neprodá... „Bionádoby a kompostéry jsou majetkem města a podle podmínek poskytnuté dotace musí tak zůstat po dobu pěti roků. Takto evidovaný majetek nelze podle pravidel hospodaření prodat nebo rozdat občanům takzvaně na dobré slovo. Zápůjčka musí být ošetřena příslušnou smlouvou,“ objasnil Jiří Pospíšil. Jak dodal, vedení radnice se nebrání pořízení dalších bionádob. „Budete se divit, ale zájem o ně pořád je, evidujeme další stovku občanů. Proto uvažujeme, že bychom příští rok nakoupili další nádoby.“

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...