Je osamostatnění opravdu vůlí občanů Vrahovic či Žešova?

Varianta roztrhat statutární město na několik částí, o níž poprvé jednalo prostějovské zastupitelstvo na začátku listopadu, vzbudila mezi veřejností nebývalý ohlas. S návrhem pro rozdělení na několik samosprávných celků přišel Martin Hájek, člen Spolku za staré Vrahovice. Zastupitelé verdikt odložili na další zasedání s tím, že vedení magistrátu, které se okamžitě vyslovilo proti decentralizaci Prostějova, vypracuje ekonomické analýzy v případě, že by k odtržení Vrahovic, Žešova, Krasic či Domamyslic skutečně došlo! Za vším prý stojí snaha a možnost samostatně rozhodovat...

Večerník se celé záležitosti podíval v uplynulých dnech blíže na zoubek. „Můj názor zůstává pořád stejný a nezměnil se. Jsem kategoricky proti jakékoliv decentralizaci města, považuji to za absolutní nesmysl,“ svěřila se nám Alena Rašková, primátora Statutárního města Prostějov. „Chtěla bych jen trochu zmírnit paniku mezi obyvateli Prostějova. V návrhu pana Hájka nejde o nějaké roztržení města. Jeho představa tkví v tom, aby okrajové části Vrahovice, Žešov, Krasice, Domamyslice a Čechovice měly místo osadních výborů jakési samosprávní výbory. Do nich by byli voleni zástupci jednotlivých okrajových částí města, kteří by podle pana Hájka pracovali zadarmo. Což bych ale chtěla vidět,“ kroutí hlavou první žena magistrátu.

Martin Hájek z Vrahovic na zastupitelstvu kritizoval práci osadních výborů s tím, že nemají žádnou rozhodovací pravomoc. „Jsou v nich zástupci všech politických stran a hnutí, pokud jej navrhly. Jedná se tedy o naprosto reprezentativní vzorek zástupců jednotlivých částí Prostějova, který vedení magistrátu předkládá návrhy na investice, opravy či rekonstrukce. Jejich návrhům rozhodně dopřáváme sluchu a velmi často vyhovujeme jejich požadavkům. Naprosto nesouhlasím s tvrzením pana Hájka, že osadní výbory jednají pouze samy za sebe, zatímco zvolení představitelé samostatných celků by jednali ve prospěch všech obyvatel. Nestalo se ani jednou, že by si hrály na nějakém vlastním písečku a navrhovaly něco v neprospěch občanů té dané lokality,“ zdůrazňuje primátorka Prostějova. Jak dodala, decentralizace je běžná jen ve velkých městech, ve kterých má smysl mít menší samosprávní celky. „Nelze o tom uvažovat v Prostějově, který má pětačtyřicet tisíc obyvatel,“ láteří Alena Rašková.

Večerník pochopitelně zajímalo, jak se na případnou samostatnost tváří sami občané. „Promiňte, ale musím se tomu jenom smát! Ovšem velmi trpce. Odtržení Vrahovic od Prostějova tady už několik let prosazuje hrstka nadšenců. Já osobně si nedokážu představit, kde bychom sami sehnali čtyřicet milionů korun na rekonstrukci naší základní školy, dvacet milionů na kanalizaci, další miliony na opravy silnic. A to jmenuji jen zlomek toho, co se tady v posledních pěti letech událo. Nevím, možná pan Hájek touží být starostou Vrahovic, ale měl by být trošku soudnější,“ myslí si pan František, který si nepřál zveřejnit celé své jméno.

Sám Martin Hájek ze Spolku za staré Vrahovice si ale trvá na svém. Už na zmíněném jednání zastupitelstva horoval pro samostatnost Vrahovic. „Rozdělení Prostějova na několik samosprávných celků by byl krok jdoucí blíže k jeho obyvatelům. Řešení případných problémů by se stalo více efektivní. Město by při takovém upořádání mělo okamžitou zpětnou vazbu, lidé by se více zapojili do veřejného dění,“ apeluje Hájek.

Podle zjištění Večerníku je ale v těchto názorech velmi osamocen. „Za celý Osadní výbor Žešova panu Hájkovi vzkazuji, že je poloviční blázen. Ať mě klidně zažaluje!“ bouří se Jan Kleiner, předseda Osadního výboru v Žešově. „Nějaká samostatnost je holý nesmysl, bez Prostějova by naše vesnička se sto třiceti obyvateli naprosto zkolabovala. Samostatný Žešov by byl naprosto nesoběstačný, neměl by kdo dotovat mateřskou školku, nejezdily by k nám autobusy, neuživili bychom své hasiče. A to nemluvím o stavebních investicích, nákladech na elektřinu či kanalizaci,“ dodává Kleiner. A čísla mu dávají za pravdu...

Stavební investice města do Vrahovic a Žešova

VRAHOVICE

Rok Investice (v Kč)

2009 4 708 000

2010 1 560 000

2011 7 685 000

2012 34 529 000

2013 7 897 000

2014 6 546 000

2015 17 350 000

ŽEŠOV

2009 1 585 000

2010 0

2011 230 000

2012 200 000

2013 1 300 000

2014 720 000

2015 2 215 000