„SNESU KRITIKU, ALE NESOUHLASÍM S DESTRUKCÍ SNAD ÚPLNĚ VŠEHO“

V komunální politice se pohybuje přesně dvacet let. Za tu dobu prožil horší i lepší časy, ale aktuálně coby hlavní strážce městské pokladny dovedl Prostějov k absolutní prosperitě a bezdlužnosti. Miroslav Pišťák v exkluzivním předvolebním rozhovoru pro Večerník ale zároveň popsal i to, na co je v poslední době často dotazován. Na svoji minulost v KSČ i členství v Lidových milicích. Faktem ale zůstává, že současným výsledkem jeho práce je prosperující město, které hned po Praze vykazuje nejlepší výsledky hospodaření.

Na radnici působíte už dvě dekády. Jak vzpomínáte na začátky své éry komunálního politika?

„Poprvé jsem byl zvolen do Zastupitelstva města Prostějova v roce 1994. O rok později jsem byl zvolen uvolněným předsedou kontrolní komise rady města. Členem rady jsem se stal až zhruba v polovině toho prvního mého volebního období. Byla to pro mě tehdy do určité míry léta učňovská. Seznamoval jsem se s chodem městského úřadu a myslím si, že od té doby o práci dnes už magistrátu něco vím. Po druhých volbách jsem už byl zvolen místostarostou a od té doby, tedy od roku 1998, mám zodpovědnost za rozpočet a hospodaření města.“

 Dvacet roků v politice, to by laik řekl, že z toho člověk musí pomalu zešílet?! Vy ale k tomuto stavu máte daleko, ne?

„Já doufám, že ano! (smích) Pochopitelně i já některé záležitosti beru emocionálně, ale nechci na sobě dávat pocity až příliš najevo. Jistě, někdy je to trošku problém, protože si člověk musí občas ulevit také tvrdším slovem a přiznám se, že čas od času je to i můj případ. Pro mě ale těch dvacet let na radnici byla práce jako každá jiná, i když pochopitelně pocit osobní zodpovědnosti především za to, jak se městu bude dařit ekonomicky, byl enormně velký. Vzpomínám si také, že v určitých letech ještě jako místostarosta jsem měl pravomoc rozhodovat o použití disponibilních finančních prostředků do výše stopadesáti milionů korun. Byla to velká odpovědnost a přiznám se, že jsem po pár letech uvítal zrušení této pravomoci. Celkově si ale troufám tvrdit, že za těch dvacet let jsem v roli jakéhosi strážce městské pokladny obstál dobře.“

 Stalo se něco například v průběhu posledních čtyř let, kdy jste primátorem, co vás pořádně rozčílilo s tím, že bylo zapotřebí bouchnout do stolu?

„Některé situace byly takové dramatické, naštěstí ale nikdy nešlo o nic zásadního.. (úsměv) Čas od času se může stát, že na věc můžete mít jiný názor než vaši kolegové. Nejdůležitější je, že jsme se vždycky domluvili a tolik zmiňované hospodářské výsledky města jako celku jsou prokazatelně dobré.“

 A naopak, co vás nejvíce potěšilo? 

„Podívejte se na tuto zeď v zasedací místnosti rady města. Vidíte ta ocenění? Ta jsme s kolegy přebírali ve Španělském sále Pražského hradu jako excelentní vítězové soutěže o nejlepší úřad České republiky. Tak toto mi udělalo asi největší radost.“

 Jak na vaše dlouholeté působení reaguje vaše rodina? Prožívá například manželka vaši práci?

„Prožívá ji v tom smyslu, že si mě příliš neužívá. Mám ale to štěstí, že manželka je velmi tolerantní a smířená s tím, že výkon takových funkcí znamená obrovské časové vytížení. Navíc, když přijdu večer domů, nemám už příliš chuť mluvit, takže se mnou už velká zábava není. A to se třeba mé paní nemusí líbit...“

 Dokážete se po návratu domů dívat třeba ještě na televizní noviny?

„Ale ano, i když netvrdím, že se na ně dívám každý den. Přiznávám se ale, že některé zprávy v televizi prožívám hodně emocionálně. Celostátní politika mě totiž na rozdíl od té komunální často nadzvedává ze židle.“  

 Blíží se volby, zastavme se u etapy vašeho života, kterou vám mnozí vytýkají. Jak dlouho jste byl členem KSČ a Lidových milicí?

„Je to část mého života, kterou všude uvádím a vůbec ji netajím. Nebylo to moje příliš šťastné období. Byl jsem deset let členem Komunistické strany Československa, ze které jsem byl v roce 1970 vyloučen. Tři roky, v době mého působení v Agrostroji Prostějov, jsem byl rovněž členem Lidových milicí. V roce 1969 jsem se ještě stal na velmi krátkou dobu před vyloučením ze strany předsedou celozávodního výboru KSČ 

v Agrostroji. Zároveň podotýkám, že jsem byl Státní bezpečností veden jako prověřovaná osoba s jejich krycím názvem Kameník. Mám však dvě platná lustrační osvědčení, že jsem se Státní bezpečností nikdy nespolupracoval.“

 Už jenom pár dní zbývá do konce tohoto volebního období. Co se během čtyř let vašeho primátorství povedlo?

„Nebudu uvádět vše, co se za ty čtyři roky podařilo, bylo toho skutečně mnoho. Uvedu jen některé příklady. Cením si realizace generální rekonstrukce předprostoru místního nádraží. A není naší vinou, že se zatím neuskutečnila plánovaná rekonstrukce samotné nádražní budovy. Velmi mne těší kompletní rekonstrukce budovy Městské knihovny, a tady jen zdůrazním, jak moc si vážíme její činnosti. Dále se pokračuje 

v opravách prostějovského zámku, rekonstrukci základních škol a školek, revitalizaci parků i také ve výsadbě nové zeleně. Zdárně také probíhají dopravní stavby, úspěšně se postupuje v revitalizaci sídlišť, opravách chodníků a dalších investičních akcích. Jenom uvedu, že za poslední čtyři roky bylo opraveno 32 472 metrů čtverečních chodníků ve městě.“

 Existuje něco, co zůstalo nedokončeno?

„Musíme si přiznat, že něco na řešení teprve čeká... Míním tím zejména otázku parkovacího systému i problém prostějovských koupališť. Tady zmíním volání občanů po obnovení bývalého koupaliště v Kostelecké ulici. Tato otázka je odvislá od vyřešení dvou problémů, a to získání dotace a také diskuze, co dále s koupalištěm ve Vrahovicích. Můj osobní názor je, že potřebná jsou obě. A k možnosti obnovit koupaliště v Kostelecké ulici znovu opakuji, že případná realizace Národního olympijského centra nebrání výstavbě tohoto koupaliště.“

 Na co jste v souvislosti s vedením města nejvíce hrdý?

„Na co můžeme být oprávněně hrdí, je bezesporu hospodaření města. Do konce tohoto roku bude zadluženost Prostějova nulová. Celé ty čtyři roky současného volebního období jsou roky úspěšnými a výsledky hospodaření tomu odpovídají. Město se dokázalo vyrovnat i s problémy roku 2009, kdy plánovaný příjem z takzvaných sdílených daní činil jen dvaaosmdesát procent. Naštěstí takovému excesu v dalších letech již nedocházelo a v současné době se daňové výtěžnosti daří. Co je nutné také zdůraznit, že všechny ty roky jsme dokázali najít finance na stavební investice a bylo na ně i s pomocí získaných dotací vynaloženo takřka sedm set milionů korun.“

 Podporují vaši spokojenost také mnohá ocenění, které magistrát pod vaším vedením obdržel?

„Zcela určitě! Co si zaslouží pozornost a ocenění je také oblast veřejných zakázek města, kdy nedošlo k žádnému pochybení a ani jedno výběrové řízení nám nebylo v těchto letech zrušeno. Pokud se týká důležité části městského rozpočtu, což jsou neinvestiční provozní náklady, i tady si magistrát počíná jako dobrý hospodář a tuto výdajovou stránku rozpočtu si velmi hlídá. Nechci znovu uvádět všechna ocenění, která statutární město Prostějov a jeho magistrát získalo, takže připomenu jen jedno: Národní cena kvality České republiky - Excelentní organizace roku 2013!“

 ... ale najdou se i kritici, že ne všechno je v Prostějově růžové!

„O tom, že v Prostějově není všechno jen špatně, hovoří i výsledky výzkumu spokojenosti obyvatel s místním společenstvím v Prostějově, který realizovala a vyhodnotila Střední odborná škola podnikání a obchodu v Prostějově. Zcela určitě se najdou věci, za které můžeme být kritizováni, ale nemohu souhlasit s destrukcí snad všeho. Souhlasím s tím, že řada věcí se může dělat ještě lépe. To rozhodně ano.“ 

 Vzhledem k výsledkům hospodaření a k mnoha zmíněným ekonomickým oceněním, je Prostějov bohaté město?

„Kdysi za Rakouska-Uherska byl Prostějov velmi bohatým městem. Kdybych ale teď věděl, podle čeho mám posuzovat, zda jsme dnes zámožné město, tak bych zřejmě v první chvíli jen pokrčil rameny. Majetek města se pohybuje řádově v miliardách korun, navíc do něho každoročně investujeme další miliony. A jsou tu další hodnoty, historické. Radnice, Národní dům a další pamětihodnosti. Ano, z tohoto pohledu bohatí rozhodně jsme, navíc jsme v současnosti naprosto bez dluhů. Ale že bychom měli někde ve sklepě radnice uloženy bedny se zlatem nebo na účtu pět set milionů korun, to zase ne... (úsměv)“

 V právě končícím volebním období došlo k zásadní změně. Prostějov se stal statutárním městem…

„Do určité míry šlo pouze o administrativní změnu. Na druhou stranu jde o velmi prestižní záležitost, protože statutárních měst v republice příliš mnoho není. Zvýšila se tím tedy celková prestiž Prostějova a také naši představitelé mají nyní možnost zasahovat do legislativního procesu tohoto státu.“

 V jakém stavu tedy aktuálně město je?

„Naše město je v dobré ekonomické kondici. O tom, že se snažíme nezatěžovat občany například zvyšováním daně z nemovitostí, svědčí skutečnost, že řadu let tuto daň nezvyšujeme. Dařilo se nám také dobře získávat nejrůznější dotace. Prostějov také společně s městy Olomouc a Přerov dosáhl toho, že takzvaná Olomoucká aglomerace byla zařazena k dalším šesti velkým územním celkům v rámci ITI, které mohou čerpat finance z Evropské unie na integrované územní investice. I tato skutečnost by mělo být jednou ze záruk dalšího rozvoje našeho města. A úplně závěrem: věřím, že ve volbách desátého a jedenáctého října prostějovští občané zváží výsledky naší práce, tedy všechny pro a možná i proti. Dovolím si je požádat, aby nám dali důvěru a umožnili tak realizovat náš volební program.“