- 21. únor 2014
- 1601x
Člověk podobné věci začne vnímat teprve ve chvíli, až je ve skutečnosti potřebuje. V Prostějově působí hned několik sociálních organizací, které poskytují životu důležité služby. A to lidem, kteří se buďto ocitnou na samotném dnu života, nebo na šikmé ploše zákona či jejich zdraví utrpí ránu, po které je návrat do běžného života jen velmi těžký nebo dokonce nemožný. Prostějovský magistrát sice není zřizovatelem ani jednoho sociálního zařízení v tomto městě, ale pravidelně na jejich provoz přispívá statisícovými částkami.
„Zřizovatelem azylového domu, kontaktního centra a ostatních ústavů je krajský úřad, nebo je provozují soukromé příspěvkové organizace. Ale tito všichni poskytují pomoc i prostějovským občanům, takže je přinejmenším naší morální povinností je podpořit,“ vysvětluje důvody finančních injekcí ze strany Alena Rašková, která je v Prostějově zodpovědná za sociální oblast.
„Je pravda, že jako magistrát nejsme zřizovatelem ani jednoho sociálního zařízení v Prostějově. Velmi si ale vážíme činnosti Azylového centra a jeho pracovišť, jako jsou například azylový dům, noclehárna pro muže i ženy, denní centrum, ubytovna pro osamělé rodiče s dětmi a v neposlední řadě je velmi přínosný i jeho terénní program. Velmi vytížené je Kontaktní centrum pro drogově závislé ve Vrahovicích a takto bych mohla přes různé charitativní spolky pokračovat. Přestože zřizovatelem těchto zařízení je krajský úřad nebo soukromé společnosti zaměřující se na sociální činnost, které peníze získávají většinou ze státních grantů nebo od sponzorů, magistrát jim každoročně finančně pomáhá významnými částkami,“ prozradila Večerníku Alena Rašková, náměstkyně primátora statutárního města Prostějov.
Například Azylovému centru poskytne letos město 360 tisíc korun na všechny jeho činnosti. „Jistě, náklady tohoto zařízení jsou několikanásobně vyšší a pohybují se v řádech milionů korun. Z tohoto pohledu se zdá příspěvek města malý, ale pan ředitel Kalla zatím vždy dokázal vypsat takové grantové programy, že na dotační peníze od státu nebo z evropských strukturálních fondů pokaždé dosáhl. Těžko nyní můžu říct, jak to bude v příštích letech, Azylové centrum a všechna jeho další zařízení v Prostějově jsou brána jako nezbytně nutná a jsou klasifikována v kategorii A. Tudíž by i nadále mělo dostávat peníze z ministerstva práce a sociálních věcí nebo z krajského úřadu,“ vidí Rašková budoucnost ohledně financování největšího zabezpečovatele sociálních služeb v Prostějově v příznivém světle.
Hodně velkou pozornost si určitě zaslouží činnost Kontaktního centra ve Vrahovicích, které provozuje sdružení Podané ruce. „Tato organizace poskytuje pomoc drogově závislým lidem, ale zároveň i jejich rodinným příslušníkům. Vím, spousta občanů je proti drogově závislým jedincům, mírně řečeno, napružená, protože veškeré problémy si tito uživatelé různých omamných látek způsobili sami. Nicméně v těchto případech nejde jenom o ně samotné, ale také o jejich blízké rodinné příslušníky, kteří si mnohdy nevědí rady. Buď tápou v tom, jak svému příbuznému pomoci nebo se stávají částečně i oběťmi činů spáchaných pod vlivem drog. A právě Kontaktní centrum ve Vrahovicích je tu nejenom od toho, aby drogově závislým měnilo stříkačky nebo injekční jehly, doporučovalo odvykací léčbu, ale zároveň poskytuje poradenskou činnost,“ popsala náměstkyně primátora s tím, že město dotuje toto centrum ročně částkou tří set tisíc korun. 
Sdružení Podané ruce provozuje v Prostějově ještě nízkoprahové centrum pro mládež, poradnu pro závislé gamblery a mají vypracovaný i terénní program zaměřený na Romy. Azylové centrum zase ještě nabízí ubytovací služby pro matky s malými dětmi, působí zde domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, máme zde ubytovací kapacity pro matky s dětmi, které se stanou oběťmi domácího násilí a podobně. Velký rozsah činnosti vykazují taktéž i charitativní organizace.
Vedení města tak považuje rozsah sociálních služeb v Prostějově za dostačující. Přece jen ale ještě něco chybí. „Ano, cítíme stále ještě absenci některých služeb, které se na první pohled jeví problematicky. Konkrétně jde o ubytování pro duševně nemocné občany, které například postihne takzvaná stařecká demence, a nedokáží se sami o sebe postarat. Nebo možnost ubytování pro mentálně postižené ženy a v poslední době zaznamenáváme i potřebu několika ubytovacích prostor pro bezdomovce na vozíčku nebo lidi bez přístřeší, kteří nejsou kvůli fyzické indispozici schopni vyhledat služby Azylového centra,“ uzavírá Alena Rašková. Jak dodala, město se už letos bude snažit tyto chybějící služby doplnit.
Další chyba na Vápenici.