Kultura moc peněz z veřejných podpor neurve, má ale jiné možnosti

Statutární město Prostějov bude letos rozdělovat patnáct milionů na veřejné finanční podpory. Drtivou většinu těchto peněz chtějí ale sportovní oddíly, takže se zdá, že na kulturu toho moc nezbude. Jak ovšem vysvětluje radní a předsedkyně kulturní komise rady města Milada Sokolová (na snímku), několik organizací čerpá peníze přímo z rozpočtu. Na toto i jiná témata Večerník členku Rady města Prostějova a předsedkyni Kulturní komise vyzpovídal.

Na veřejné finanční podpory je v městském rozpočtu pro letošní rok pamatováno částkou patnáct milionů korun. Jenomže hned o dvanáct z nich žádají prioritní sporty. Nemáte obavu, že na kulturní organizace zbudou takzvaně jen drobky?
„Může se nám na první pohled zdát, že do kultury jde méně financí. Je to ovšem tím, že kultura se podporuje kromě veřejných finančních podpor a kulturních grantů také přímo. Městské divadlo, kino Metro 70, Kulturní klub Duha, ZUŠ Vladimíra Ambrose, Městská knihovna. Všechny tyto organizace jsou přímo napojené na rozpočet města a tuším, že je ročně podporujeme částkou téměř dvacet milionů korun. Tím ovšem nechci říct, že je pro oblast kultury peněz nadbytek, osobně si dovedu představit, že by jich bylo víc.“ 
Budete jako předsedkyně kulturní komise rady města nějakým způsobem usilovat o to, aby do této sféry šlo co nejvíce peněz?
„Vždy každým rokem v kulturní komisi rozdělíme zastupitelstvem nám svěřený obnos mezi různé kulturní organizace či žadatele. Pokud se ovšem vyskytne během roku nová či nenadálá aktivita, snažíme se přesvědčit radu města, aby finanční prostředky uvolnila z rozpočtové rezervy rady.“
Které kulturní organizace či akce by podle vás zasloužily největší podporu?
„Těší mě, že se v Prostějově rozšiřuje okruh žadatelů, kteří chtějí v kulturní oblasti prezentovat svoji činnost, či galerií, jichž je již v našem městě nezanedbatelný počet. Osobně fandím kultuře na náměstí, festivalům, koncertům. Na straně druhé si uvědomuji, že to s sebou nese určitá negativa, například zvýšenou hlučnost pro obyvatele bydlící v centru.“
Mají organizace možnost dosáhnout ještě na nějaké jiné peníze z rozpočtu města kromě klasických veřejných finančních podpor?
„Letos jsme kulturní granty zaměřili převážně na aktivity směřující právě k oživení náměstí i ke stému výročí radnice. A jak jsem již řekla, když jsou požadavky opodstatněné, je možné se obrátit na radu města a její rezervu.“
Jste také předsedkyní Okrašlovacího spolku města Prostějova. Jak hodnotíte jeho činnost v uplynulém roce?
„Naše činnost se zaměřovala na několik oblastí, výsadbu stromů, pořádání kulturních akcí, podporu různých spolků i charitativní činnost. Pevně věřím, že Prostějované již naše aktivity od roku 2007 zaznamenali a hodnotí je povětšinou kladně.“
Vloni na podzim poničili sprejeři malbu židovských domů na hradební zdi ve Školní ulici. Máte nějaké zprávy o tom, jak dopadlo vyšetřování, a zda pachatelé byli dopadeni?
„Policie České republiky mě kontaktovala. Nahlásila jsem škodu, kterou Okrašlovací spolek uhradil na odstranění nákresu na malbách. Případ byl však odložen... Jsem ovšem o něco chytřejší - 10PD nastříkaných sprejem na malbách prý znamená ´Deset piv denně´. Prý existuje nějaký takový spolek v Prostějově. Znáte jej někdo?“
Dovolte poslední otázku, jak se nyní s měsíčním odstupem po jeho zveřejnění díváte na nové logo města Prostějova?
„Můj názor je stále stejný a to, že logo se mi velmi líbí. Výstižné, snadno zapamatovatelné, snadno použitelné. Prostě myslím, že to bylo trefeno.“