- 15. leden 2014
- 2083x
Je to ojedinělá záležitost, přesto k těmto nanejvýš trapným a pro mnohé až těžko uvěřitelným situacím dochází i v Prostějově. Nikdo z nás si nedovede představit, že po vlastní smrti nezůstane na tomto světě nikdo, kdo by zajistil a zaplatil vlastní pohřeb. Ale v některých případech se tak skutečně stane. Výjimkou nejsou ani chvíle, kdy sice pozůstalí existují, ale od nebožtíka z vlastní rodiny dají prostě ruce pryč. O to jsou podobné případy smutnější. Pak nezbývá nic jiného, než aby obec zajistila takzvaný sociální pohřeb.
V loňském roce zemřelo v Prostějově 412 lidí, přičemž na náklady magistrátu se uskutečnilo třináct sociálních pohřbů, které stály městskou kasu bezmála osmdesát tisíc korun. V porovnání s ostatními městy nejde o nijak závratná čísla, by právě naopak...
Večerník během uplynulého týdne zjišťoval, za jakých podmínek zajistí město zemřelému sociální pohřeb, jak se tato situace i okolnosti posuzují a také to, zda magistrát v případě úmrtí člověka, kterého nikdo nechce pohřbít, vůbec hledá pozůstalé, jež by mohli pohřeb zajistit na své náklady. „Statutární město Prostějov zařizuje takzvané sociální pohřby v souladu se zákonem o pohřebnictví. Tato povinnost vzniká obci tehdy, jestliže osobě, jež na území obce zemřela, nesjedná pohřbení ve lhůtě do šestadevadesáti hodin od oznámení úmrtí žádná fyzická nebo právnická osoba. Tato povinnost je obci dána zákonem a obec nemá žádnou možnost stanovovat podmínky nebo posuzovat situace a následně se rozhodovat, zda pohřeb konkrétní zemřelé osobě zařídí či nezařídí,“ vysvětlil Večerníku Josef Veverka, vedoucí oddělení matriky Magistrátu města Prostějova.
Ale existuje vůbec nějaká šance, že se městu vynaložené finanční prostředky vrátí? Jak se Večerník dozvěděl, veškeré náklady, za které město zorganizuje a zaplatí sociální pohřeb, se dříve nebo později do rozpočtu magistrátu zase vrátí. „Náklady, které obci vzniknou s vypravením takového pohřbu, jsou následně uplatňovány v dědickém řízení. Zde je však minimální šance na uspokojení pohledávky. Výjimečně se stává, že pozůstalí poté, kdy je pohřeb obcí uhrazen, se rozhodnou zaplatit vzniklé náklady a potřebnou finanční částku zašlou na účet obce. Pokud nedojde k uspokojení pohledávky, žádá obec o úhradu vzniklých nákladů Ministerstvo pro místní rozvoj, a tyto prostředky jsou obci vráceny ze státního rozpočtu,“ prozradil Veverka.
Zatímco před deseti lety, tedy v roce 2004, město bylo nuceno zaplatit jeden jediný sociální pohřeb, v roce 2011 už těchto případů bylo rovných dvacet. Vloni pak vcelku průměrných třináct, což je zhruba stejně jako v jiných městech na úrovni Prostějova.
Sociální pohřby v současnosti zajišťuje Pohřební služba společnosti .A.S.A. Technické služby v Prostějově. „V případě sociálního pohřbu, po sjednání objednávky objednavatelem, tedy prostějovským magistrátem, naše pohřební služba převezme tělo zemřelého z nemocnice či soudního lékařství. Naši pracovníci jej obléknou do šatů popřípadě rubáše, a uloží do konečné rakve. Poté je zesnulý převezen do krematoria ke zpopelnění. Urna s ostatky je uskladněna následující rok u pohřební služby, a pokud se o ni do té doby nikdo nepřihlásí, končí ostatky člověka ve společném hrobě,“ vysvětlil Večerníku postup při sociálním pohřbu Martin Grepl, ředitel společnosti .A.S.A. Technické služby v Prostějově. Jak dodal, městská pohřební služba zajišťuje sociální pohřby za předem stanovenou cenu ve výši 6 084 koruny včetně DPH. „Sociální pohřeb není zrovna tím, na čem bychom měli profitovat, jedná se spíše o důstojné rozloučení s člověkem, který zůstal bez finančních prostředků či příbuzných, kteří by se o jeho pohřeb postarali,“ uzavřel toto téma Grepl.
Další chyba na Vápenici.