BEZDOMOVCI začínají být PROBLÉMEM

Prostějovští radní svým usnesením z úterní schůze doporučují zastupitelstvu schválit veřejnou finanční podporu Občanskému sdružení sociální pomoci v Prostějově ve výši dvě stě tisíc korun na dofinancování provozu azylového centra. Není to první letošní podpora, už na začátku roku zastupitelé tomuto sdružení přiklepli ještě o stošedesát tisíc vyšší finanční částku. Vedení magistrátu si je totiž podle slov náměstkyně primátora statutárního města Aleny Raškové (na snímku) vědomo toho, že bezdomovců v Prostějově přibývá a stále více jich hledá pomoc právě v azylovém domě. A protože toto sociální zařízení neobdrželo od státu požadované peníze, pomohla prostějovská radnice...

Paní náměstkyně, rozhodli jste letos už o druhé finanční pomoci azylovému domu. Proč?

„Občanské sdružení sociální pomoci provozuje v Prostějově azylový dům, noclehárnu a domov pro osamělé rodiče s dětmi. Sociálně potřebným občanům nabízí také nízkoprahové denní centrum a zajišťuje terénní program pro lidi bez domova. Zatímco v minulých letech byla činnost sdružení financována prostřednictvím dotací ze strany státu a jím vyhlašovaných grantů, v letošním roce je pokrytí rozpočtu velmi obtížné. Stát selhal, ale my se k problému s prostějovskými bezdomovci nemůžeme stavět zády.“

Znamená to také, že vnímáte skutečnou potřebu služeb tohoto zařízení?

„Počet lidí bez domova kvůli ekonomické situaci rapidně stoupá, přístup centrálních orgánů je obtížně pochopitelný. Vzhledem k tomu, že programy sdružení sociální pomoci jsou úspěšné a jejich terénní pracovníci se v ulicích snaží lidi bez přístřeší motivovat, nechceme je nechat na holičkách.“

Jaká je vůbec kapacita služeb azylového centra za Určickou ulicí a kolik zde pracuje lidí?

„Provoz celého centra zajišťuje osmnáct pracovníků, azylový dům za Určickou ulicí má kapacitu čtyřiatřicet míst, noclehárna slouží k přespání devatenácti lidem, nízkoprahové denní centrum nabízí zázemí jednadvaceti klientům. Azylový dům pro osamělé rodiče s dětmi v Pražské ulici pak ubytovává deset rodičů a až třicet dětí. V terénním programu jen za loňský rok nabídli pracovníci centra pomoc více než stovce lidí.“

Jaký je vůbec rozpočet „azyláku“?

„Náklady na jeho provoz jsou v celkové výši sedmi milionů a sedmi set tisíc korun.“

Zmíněných dvěstě tisíc od města vyzní tedy jako kapka v moři…

„Jak ale také bylo řečeno, už začátkem roku jsme schválili podporu ve výši třistašedesáti tisíc korun. Toto je už druhá pomoc magistrátu. V situaci, kdy selhává státní podpora, je nezbytné těm nejpotřebnějším napomáhat při jejich opětovném začlenění do společnosti a minimalizovat jejich závislost na systému sociální pomoci.“

Paní náměstkyně, je problém s bezdomovci v Prostějově skutečně tak velký?

„Rok od roku je lidí, kteří přijdou o střechu nad hlavou, více a více. O tom není sporu. Potíž je v tom, že ne všichni bezdomovci mají zájem o pomoc. Mezi nimi je řada problémových osob, které začínají ohrožovat veřejný pořádek. Oni se totiž nepohybují například jen po Hloučele nebo v lokalitách na okraji města. Stahují se čím dál tím častěji přímo do centra, kde způsobují často pohoršení, tropí výtržnosti či kradou... Toto je problém, který se musí urychleně řešit, městská policie proti nim zasahuje stále častěji! Ale těm lidem bez domova, kteří si váží pomoci a využívají služeb azylového centra, nedělají nepořádek a chtějí se vrátit zpět do normálního života, těm rozhodně pomoc neodmítneme.“