Boj o zchátralou hlavní budovu Jezdeckých kasáren vrcholí. Tvrdá řež proběhla i na zářijovém jednání Zastupitelstva Statutárního města Prostějova. Ostrá výměna názorů na toto téma se ostatně dala očekávat. Opoziční zastupitelé se totiž už nějaký čas všemožně snaží, aby vedení magistrátu od plánované demolice upustilo. Obratem navrhují projekt totální rekonstrukce s tím, že nemovitost by pak byla využita jako dům pro seniory. Mladý architekt spřízněný s hnutím ANO 2011 dokonce zveřejnil studie, jak by mohly vypadat pokoje v kasárnách, které by byly určeny pro strávení podzimu života prostějovských seniorů. A člověk se nestačí divit, jak někteří opovrhují lidskými potřebami starších lidí, nebo minimálně předkládají nedomyšlené návrhy...

Debata zastupitelů byla vlastně přestřelkou argumentů opozice a koalice. „Chci upozornit, že v Jezdeckých kasárnách proběhla exkurze na prohlídku stavby. Navíc vznikla petice podepsaná tisícovkou lidí na záchranu a obnovu hlavní budovy. Pak jsme uspořádali seminář na toto téma, na kterém se sešlo asi deset opozičních zastupitelů města. Bohužel, nedostavili se ti, kteří o osudu kasáren rozhodují. Požaduji, aby rada města vyhověla petici a zároveň vzala na vědomí, že o budovu kasáren má eminentní zájem jistá podnikatelka, která by objekt nejen zakoupila, ale na vlastní náklady nechala také zrekonstruovat,“ řekl dosti důrazně Jan Navrátil (Změna pro Prostějov). Podobně své názory více než hodinu projevovali i další opoziční zastupitelé. Zástupci hnutí ANO 2011 dokonce představili projekt mladého prostějovského studenta architektury, který zveřejnil studii místností pro seniory, jež by v opravené budově Jezdeckých kasáren měli bydlet. Jiří Zakopal měl umožněnou prezentaci svých návrhů před zastupiteli, vzhledem k pokročilé době ale radnici už v danou chvíli opustil...

„Nevylučuji, že v mém věku se brzy mohu také rozhodovat o životě v domově pro seniory. Ale do takových kutlochů bych se rozhodně nepřestěhoval, určitě bych si vybral sociální zařízení s důstojnějšími podmínkami,“ oponoval otevřeně na zastupitelstvu uvolněný radní Jaroslav Šlambor (KSČM). „Tento návrh počítá s využitím jednotlivých místností hlavní budovy kasáren o šířce dva a půl metru. Postele jsou zde pro dva lidi koncipovány za sebou. Nedokážu si představit, že by staří lidé dokázali žít v tak stísněném prostoru. Navíc manželé jsou v podobných případech zvyklí přivézt si do domovů pro seniory svůj vlastní nábytek včetně postelí. Návrh studenta architektury je vhodný spíše jako vysokoškolská kolej než jako domov pro důstojné dožití našich seniorů,“ prozradila svůj názor pro Večerník Alena Rašková (ČSSD), první náměstkyně primátora Statutárního města Prostějova.

Město Prostějov přebralo od armády objekt kasáren v roce 2004. Podle předávacího protokolu byla již tehdy budova ubikací ve velmi špatném technickém stavu. Do objektu zatékalo, vlivem vlhkosti opadány malby a omítky, okna značně opotřebená, dveřní křídla vysazená, rozbitá a nekompletní. Z protokolu vyplývá, že budova byla opuštěna v roce 1996 a ve stavu, kdy se musela mnoho roků obejít bez investice. Již tehdy ale existoval záměr její rekonstrukce na bytový dům, armáda však od něj vzhledem k vysoké finanční náročnosti projektu upustila. Byty pro vojáky a další zaměstnance byly raději vybudovány na takzvané zelené louce. „Projekt rekonstrukce vznikl v roce 1998 s tím, že k jeho realizaci nikdy nedošlo. Odborníci ho nyní na základě našeho pokynu aktualizovali k současným cenám. Rekonstrukce kasáren by v současnosti stála i s daní devětadevadesát miliónů korun,“ konstatoval náměstek prostějovského primátora Zdeněk Fišer.

Skutečností je, že výstavba nových nemovitostí vychází v současné době výrazně levněji. „Máme zpracovanou dokumentaci na dvě nové budovy, což čítá celkem osmačtyřicet bytů. Projekt na tyto domy, postavené na zelené louce, je vyčíslen na sedmašedesát milionů korun včetně DPH. Jde tedy o jednoznačně levnější variantu, zhruba o jednu třetinu,“ doplnil zásadní skutečnost Fišer.

Jak je výše zmíněno, na pondělním jednání zastupitelů padl také návrh na prodej kasáren. Zájem o nemovitost údajně má Jitka Meszárosová, která zde plánuje zprovoznit zařízení následné péče. „Obdobné zařízení již existuje v prostějovské nemocnici a jeho kapacita je dostačující. Po takové službě není u nás poptávka,“ poznamenala Ivana Hemerková (PéVéčko), náměstkyně primátora. Rada města se přesto bude nabídkou podnikatelky v sociální oblasti zabývat. „V případě využití pro sociální účely musí mít magistrát kontrolu nad tím, co v daném prostoru do budoucna vyroste. Určitě nemáme zájem, aby tady vznikla například problematická ubytovna, s čímž se perou všechna města“ přidal další náměstek primátora Jiří Pospíšil.

V uplynulých dnech vyšla na veřejnost i další podstatná zpráva. Vedoucí Oddělení památkové péče Stavebního úřadu Magistrátu města Prostějova Marek Perůtka potvrdil, že umělecká hodnota Jezdeckých kasáren je nulová. Odborník tak zveřejnil zcela opačné stanovisko, než které propagují prostějovští opoziční zastupitelé. Například hodnotná štuková výzdoba fasády byla zničena již před rokem 1989. Podle památkářů náleží objekt kasáren v Prostějově k typizované stavební produkci rakouského eráru na konci devatenáctého století. „Kasárna projektovali neznámí inženýři Dvorské vojenské stavební kanceláře ve Vídni. Autor není znám a pravděpodobně byl řadovým zaměstnancem eráru bez uměleckých ambicí. Po původní podobě fasády s historizujícími plastickými zděnými a štukovými prvky neorenesančního členění nezůstala ani stopa. Všechno bylo s velkou důkladností odstraněno zmíněnou rekonstrukcí v sedmdesátých letech,“ uvedl Marek Perůtka.

Je jasné, že o osudu hlavní budovy Jezdeckých kasáren se bude ještě horečně jednat. „Už bychom se ale konečně měli nějak rozhodnout! Předpokládám, že do závěru tohoto roku musí padnout finální verdikt. Dále už bychom tuto záležitost neprotahoval,“ řekl Večerníku po jednání zastupitelstva náměstek primátora pro investiční výstavbu Zdeněk Fišer.

---

HISTORIE Jezdeckých kasáren

Budovy Jezdeckých kasáren vznikly v roce 1891 jako náhrada za staré kasárny, které tehdy stály na současném náměstí T. G. Masaryka. Ty byly zbourány, aby uvolnily místo pro výstavbu nové radnice. Za první republiky zde sídlila část 6. jezdeckého pluku, od roku 1969 zde byl vojenský útvar specializovaný na radiolokaci. Ten armáda po sedmadvaceti letech přesunula do Přerova. V areálu kasáren bylo celkem třináct budov, součástí byla jídelna, sklad a autopark. Psal se rok 2004, kdy Armáda České republiky předala celý komplex městu Prostějov.

---

roční náklady na údržbu jezdeckých kasáren

sečení trávy                       cca 14.000 Kč
opravy oplocení               cca 5.000 Kč

Poznámka: jde o každoroční průměrnou částku

jednorázové výdaje

- v letech 2004 a 2005 0,5 milionu korun za ostrahu
(každý rok průměrně čtvrt milionu, ostraha v dalších letech už neprobíhala)

- v roce 2014 zhruba 0,5 milionu korun za stavební úpravy jízdárny
(v rámci rekonstrukce botanické zahrady byla opravena štítová zeď budovy)