- 15. únor 2015
- 1079x
FOTOGALERIE: V pátek večer jsem dostal neodolatelnou nabídku udělat reportáž z „Valentýnské pusy“ na kosířské rozhledně. Myšlenku spojení s rodinným výletem jsem záhy opustil, protože výšlap by nezvládly ani mé tříleté dcery, ani jedenáctiletý pes. Tak jsem se na akci vydal, jak je dnes v módě, single.
Ledva jsem opustil zpevněnou cestu mezi domy, uvědomil jsem si, že nápad vzít si na tento výšlap teplé, leč nové boty, nebyl nejprozíravější. Nu což, po odbahnění zkusím případně reklamovat. Postupně jsem stoupal pásmem bláta a přes skalnatý podklad jsem dosáhl pásma sněhu a ledu. Už se mi také hůř dýchalo. Kurňa, jsem ještě vůbec na Hané?! Ale ano, jen bych musel svoje tělo venčit podobným způsobem častěji...
Sluníčko svítilo a okolo rozhledny se to odpoledne hemžilo lidmi. Pán u okénka ostřížím zrakem sledoval návštěvníky, jestli si jdou koupit vstupenku na vrchol rozhledny. „Ivo!“ marně na něj volala sympatická paní, starající se o zázemí občerstvení. Konečně jsem se dočkal, můj zdroj informací se ke mně ochotně obrátil.
„Nejvíc lidí tady bylo kolem oběda, zatím jsme prodali 150 vstupenek na rozhlednu, někteří tam samozřejmě nejdou, takže přes dvě stovky turistů určitě dorazí,“ pochvaloval si parádní počasí starosta Drahanovic Ivo Richter, který se s rodinou ujal provozu rozhledny. „Do tomboly jsme shromáždili na padesát cen, kdo vyhraje štěstí ve hře, může si vybrat, ostatní holt mají štěstí v lásce,“ ukázal na obtisk velkých červených rtů.
A když k tomu přidám občerstvení speciálním borůvkovým pivem z lhotského minipivovaru, chyběla mi na Kosíři jen ta „Valentýnská pusa...“