„Je to moje premiéra v komunální politice,“ přiznává starosta Bílovic-Lutotína Miroslav Hochvald

Jedna z nejnapjatějších povolebních situací v prostějovském regionu se zrodila v Bílovicích-Lutotíně, kde rozdíl mezi dvěma konkurenčními kandidátkami činil pouhé čtyři hlasy, což mělo za následek podání návrhu na přepočítání volebních hlasů ke Krajskému soudu v Brně. Přestože ten tyto snahy zamítl, nervozita se přenesla i na ustavující zastupitelstvo, jenž se konalo počátkem prosince. Nově zvolený starosta Miroslav Hochvald tehdy vyjádřil víru ve zklidnění emocí.

Rodák z Bílovic v nich prožil dětství i školní léta. Po vysoké škole bydlel chvíli ve Vrbátkách, poté byl dvacet měsíců na rodičovské dovolené s dcerou. Následně osm let pracoval v Olomouci v obchodním oddělení u firmy provozující síť prodejen s obuví. Přes deset let vedl logistiku u firmy MICOS a poslední roky strávil jako dispečer u stavební firmy. Cestování po republice mu umožnilo poznat hodně obcí i jejich přístup k péči o svůj majetek a vzhled.
Měl jste před zvolením do funkce starosty předchozí zkušenosti z komunální politiky?
„Ne, žádné zkušenosti jsem neměl. Při minulých volbách v roce 2010 jsem byl osloven, ale kandidaturu jsem nepřijal z pracovních důvodů. Zvolení do funkce starosty je tedy mojí premiérou v komunální politice.“
S jakými osobními předsevzetími jste v podzimních volbách kandidoval?
„Jako bílovického rodáka mě ke kandidatuře vedla snaha podílet se na zlepšení života a vzhledu obce. Před dvěma roky jsme měli na výměnném pobytu u nás doma studentku z Holandska. Když jsem ji spolu s dcerou provázel po našem regionu, nabyl jsem přesvědčení, že nejsme tak chudou obcí, aby to u nás nemohlo vypadat lépe. Vzhled obce, chodníky, cesty, mobiliář, osvětlení i zeleň je u nás v porovnání s jinými obcemi v horším stavu. Chtěl jsem tedy inicializovat změnu v rozhodování o prioritách obce, aby výstavba infrastruktury v našich obcích dostala přednost. Bez jejího dobudování totiž nelze přistoupit k těm již viditelným dokončovacím pracím, chodníkům, cestám a zeleni.“
Jsou na tom obě části, tedy Bílovice a Lutotín, srovnatelně, nebo je potřeba někde zapracovat víc?
„Nedá se říci, že by některá z našich dvou obcí byla více rozvinutá a druhá naopak zanedbávaná. Práce je spousta v obou.“
Na co se tedy hodláte v tomto volebním období zaměřit a co chcete změnit?
„V nejbližší době se zaměříme na využití obecního majetku, aby nezatěžoval rozpočet, ale aby byl pro něj přínosem. Pokusíme se něco ušetřit na energiích rekonstrukcí osvětlení a zateplením jedné z obecních budov. Dokončíme opravy školky a jejího okolí. Budeme připravovat projekt dobudování kanalizací v obou obcích a návazně na to rekonstrukci komunikací. Schválíme územní plán a v návaznosti na pozemkové úpravy proběhne první část budování společných zařízení v krajině. Zlepšíme informovanost občanů o připravovaných akcích prostřednictvím webových stránek a častějších veřejných zasedání zastupitelstva. Pokusíme se vtáhnout mládež do spolkové činnosti, a to podílením se na provozu hřiště a klubovny. Drobnými opravami budeme zlepšovat vzhled obce, zde jde především o autobusové zastávky, kapličky a budovu Hanáckého žudru, chatu na hřišti, budovu starého obecního úřadu v Lutotíně i stávající obecní úřad v Bílovicích.“
Jak na vaše starostenské angažmá reagovala rodina? Změnil se váš osobní život?
„Mám chápající manželku a dvě studující dcery, které už mají vlastní zájmy, takže starost o rodinu jsem teď nahradil starostí o obec. Doufám, že současné časové vytížení poleví, a jakmile se s prací starosty dostatečně seznámím, tak budu mít i čas na rodinu. A snad mi zbude čas i na koníčky, zejména na plachetnici La Grace, které bych chtěl také nějaký týden v letošním roce věnovat.“ (úsměv)