Od pramene Punkvy vytéká říčka Luha

Je nepochybné, že televize má dnes stále velkou moc. Co se řekne v kouzelné bedýnce, to bývá automaticky považováno za pravdu. Ne vždy tomu tak je. Svědčí o tom „televizně” vytvořený pramen Punkvy. Nejdelší česká ponorná řeka a jeden z nejzajímavěšjích a nejnavštěvovanějších vodních toků v republice má pramenit nedaleko Protivanova. Tak tomu ovšem není.

Kdo zamíří na Skalky, což je nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny, ten přibližně jeden a půl kilometru od něj ve směru na Skály narazí na rozcestník ukazující k pramenu Punkvy. Ten by se od směrovky měl nacházet ve vzdálenosti 400 metrů. „Tento rozcestník rozhodně neukazuje cestu k pramenům Punkvy. Už ve škole jsme se přece učili, že Punkva vzniká hluboko v podzemí soutokem Sloupského potoka a Bílé vody! Směrovka vede k pramenu potoka Luhy, který se tu vydává za Punkvu. Tak tomu ovšem není. Luha je spolu se Žďárnou jen jednou ze dvou zdrojnic Sloupského potoka, z něhož v podzemí vzniká Punkva,” vysvětlil nám Karel Kotyza z Klubu českých turistů (KČT) Kosíř, který nás na celou záležitost upozornil. Právě turisté z Kosíře okolí Skalek coby nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny velice důvěrně znají. U nedaleké chaty mají svoji vrcholovou knihu. Přesto si televizní mystifikace žije svým vlastním životem. K neexistujícímu prameni Punkvy nejenže vedou turistické značky, objevuje se už na téměř všech nových turistických mapách. „Zajímavé je, že například na poslední turistické mapě od pramene Punkvy vytéká Luha. To už je úplný nesmysl,” upozornil nás Karel Kotyza. Jak vlastně k celému omylu došlo? „Pramen Punkvy totiž „objevili” tvůrci televizního dokumentárního cyklu Zpět k pramenům,” reagoval Karel Kotyza. Pokud dojdete až k pramenům Luhy, skutečně zde najdete cedulku od tvůrců tohoto pořadu, na které stojí: "Zde počíná svůj tok řeka Punkva". „Televizní tvůrci mylně označili pramen Punkvy, čímž by vymazali Luhu z povrchu zemského. Je to buď jasný omyl, nebo přímo podvod. Pokud by k němu došlo jednou a víc se o tom nemluvilo, dalo by se nad tím mávnout rukou. V tomto případě se zdá, že se začíná uplatňovat rčení, že stokrát vyslovená lež se stává pravdou,” posteskl si na závěr Karel Kotyza.