Mladý opoziční zastupitel Držovic se nabízí jako alternativa k současné starostce

Teprve jednadvacet let bylo Jakubu Martinkovi, když na podzim 2010 uspěl v komunálních volbách a díky dostatečnému počtu hlasů pronikl do držovického zastupitelstva. Za sebou tak má zhruba tři a čtvrt roku v opozici a za tuto dobu nabyl dojmu, že by práci v čele obce zvládl minimálně tak dobře jako dosavadní starostka obce. Vytýká jí totiž, mimo jiné, špatnou komunikaci, nedodržování odsouhlasených usnesení, unáhlená a do důsledků nepromyšlená rozhodnutí, neaktivitu při získávání evropských dotací. To vše a mnohé další řekl v exkluzivním rozhovoru, který v rámci našeho nového seriálu poskytl Večerníku.

 Do voleb zbývá necelý rok, jak hodnotíte dosavadní práci zastupitelstva a vedení obce? Dokážete vzájemně spolupracovat?
„Víte, někdy mám pocit, že pokud by žádné zastupitelstvo nebylo, paní starostce to ani vadit nebude... Zkrátka ho jen tak nějak trpí. Svolá jej čtyřikrát do roka, což je podle zákona minimální počet, a do jedné hodiny je po všem. Navíc si ani z odhlasovaných usnesení nedělá těžkou hlavu. Zastupitelstvo například schválilo nákup dvou přístřešků k zastávkám na ulicích Olomoucká a Fibichova. Do dnešního dne stojí jen jeden na Olomoucké. Vedení obce si asi myslí, že hlasování zastupitelstva pro něj nejsou závazná!“
Co se podle vás naopak za uplynulé tři roky opravdu podařilo a stojí za pochvalu?
„(po chvíli přemýšlení) Nic! Ne že by se tu nestala žádná změna, ale nic tak mimořádného, co by se nedělo i v jiných obcích. Žádná geniální, revoluční myšlenka. Prostě jen věci, které by se měly odehrávat v každé obci. Což podle mě nestojí za pochvalu. Prostě to tak je.“
Jak tedy celkově vnímáte rozvoj obce od osamostatnění?
„Držovice se určitě osamostatnit měly, sám jsem o tom tehdy kvůli svému věku hlasovat nemohl. Hlavním tahákem tehdy bylo dokončení kanalizace v celé obci. Světe div se, ale ani po tolika letech tomu nejsme o moc blíž než před lety, kdy jsme byli na počátku samostatnosti. Veškerou moc jsme vložili do rukou osoby, která jí neuměla vládnout a celou ji pohltila. Máme opravené chodníky, přibylo zeleně. Je ale velká škoda, že takové věci přibývají i tam, kde nás v budoucnu čekají další investice a jsou to tedy zbytečně vyhozené prostředky. Naprosto tristní je, že se některé stromy sází do ochranných pásem již existujících inženýrských sítí, tedy do blízkosti kanalizačních přípojek či pod elektrická vedení a podobně. Takže nejenom, že se tu inženýrské sítě moc nerozšířily, ale zároveň i ty stávající jsou ohrožovány. O stromech v těsné blízkosti silnic se ani vyjadřovat nebudu, tím jsou Držovice vyhlášené široko daleko...“ 
V čem dále vidíte rezervy a co by šlo dělat jinak?
„Další smutnou skutečností je, že za celou dobu své existence obec získala jen jednou jedinkrát dotaci z fondů Evropské unie. A to ještě obec nežádala sama, ale ve spojení se Smržicemi... Jak by těch dotací mohla získat víc, když ani víckrát o ně nezažádala! Opravovala se mateřská škola, a opět žádná žádost o dotaci z EU, opravovala se bývalá základní škola, opět nic. Vše jsme proinvestovali ze svého. Ano, ty dotace jsme nemuseli získat, ale kdo se o nic nepokusí, nemá šanci cokoliv získat. Když odhlédnu od financí, snad nejtragičtější se mi zdá přístup a chování vedení obce k občanům Držovic. Vedení často činí velmi unáhlená rozhodnutí, která pak obec stojí nejen čas, ale i další výdaje.“ 
Můžete být konkrétnější?
„Jen na okraj uvedu kauzu s návozem materiálu podél toku Českého potoka, který měl sloužit jako protipovodňová hráz. Návozem byla zabraná i soukromá půda jednoho našeho občana. Celá záležitost nakonec skončila u soudu, který Držovice prohrály na celé čáře. Zajímavé také je, že se synem onoho majitele zavezeného pozemku rozvázala obec pracovní poměr. Údajně pro nadbytečnost, ale poté vedení obce najalo na údržbu zeleně v obci soukromou firmu. Další kauzou je instalace sklopných sloupků na cestě podél řeky Romže. Starostka se po celou dobu snaží o omezení přístupu na tuto účelovou komunikaci a zřejmě po několika zamítavých stanoviscích ze strany prostějovského odboru dopravy začala najednou tvrdit, že to vlastně žádná cesta není!“ 
Kde vidíte priority do nejbližších let?
„Určitě se musí změnit přístup k občanům naší obce. Obec je tu pro občany a ne naopak, to je základ všeho. Dále je nutné více čerpat z fondů Evropské unie, celkově zlepšit prezentaci obce uvnitř i navenek. Když vidím některé televizní reportáže či novinové články s naší starostkou, tak je mi kolikrát smutno...“ 
Není tajemstvím neukončený spor mezi Držovicemi a Prostějovem, jak vy se na celou situaci díváte?
„Vzhledem k tomu, že tento soudní spor není doposud ukončený, nemyslím, že by bylo jakkoliv moudré se k tomuto vyjadřovat a eventuálně tím ohrozit vyjednávací pozici Držovic.“ Hodláte kandidovat i v blížících se komunálních volbách?
„Tak nad tím přemýšlím celé čtyři roky a stále víc se přikláním k tomu, že ano. Nutí mě k tomu současná situace v Držovicích, změny, které starostka provádí, bych s financemi z rozpočtu uměl také a možná i lépe. Od spousty občanů jsem se dozvěděl, že současnou starostku do zastupitelstva volili jen proto, že nevěděli o jiné alternativě. Pokud budou chtít, mohu pro ně tou alternativou být třeba já...(úsměv)“