Lidé z šestnácti obcí Mikroregionu Němčicko drží při sobě. A mají svůj kraj rádi. Jako už poněkolikáté to opětovně dokázali při sobotní akci „Na bicyklech Němčickem“. Díky tomuto klání si v sobotu všichni pořádně zasportovali. Za úkol měli projet a navštívit co nejvíce z celkem šestnáct obcí ve svém soukolí. Odměnou se jim v každé z nich dostalo náležitého občerstvení. Letos se konal už sedmý ročník této báječně vymyšlené akce a PROSTĚJOVSKÝ Večerník u toho samozřejmě nemohl chybět.

Nejdříve studený déšť, pak už „jen“ silný vítr. Tak to byli hlavní protivníci všech cyklistů z Němčicka, kteří v sobotu 14. září v devět hodin ráno šlápli do pedálu a vyrazili za poznáním blízkého okolí. Cestu si každý plánoval sám a mohl projet tolik obcí, na co jeho síly stačily. Razítko a něco dobrého na zub dostal v každé z nich. Navíc se o nich mohl ledacos zajímavého dozvědět. „Loni se u nás otočilo přes sedm stovek cyklistů. Letos to odhaduji zatím na sto dvacet, ale myslím, že tak padesát ještě dorazí,“ prohlásila maminka pětileté Terezky, která měla na starosti kontrolní stanici v Hrušce. Na ní všem cyklistům nabízela úžasné koláčky, domácí klobásy a další pochoutky. Její dcerka si pak vzala na starosti razítkování, díky němuž cyklisté dostali osvědčení, že Hrušku navštívili. „Taky jezdím na kole, nejdál jsem zatím byla v Tvorovicích,“ zmínila se Terezka. Že tato necelé tři kilometry dlouhá trasa může dát pěkně zabrat, to potvrzovali i mnohem starší a zkušenější cyklisté. „Projet všech šestnáct obcí byla tento rok opravdu fuška. Když jsem konečně jel poslední úsek z Hrušky do Tvorovic, tak jsem musel zatnout zuby. V tom větru to absolutně nejelo a to ani z kopce,“ potvrdil Večerníku jeden z účastníků.

 

Oč byly útrapy na cestě horší, o to příjemněji se sedělo v cíli. Ten se každým rokem mění a přebírá si ho vždy jedna z obcí mikroregionu. Letos připadla hostitelská úloha na Tvorovice. Na místním fotbalovém hřišti tak na cyklisty čekaly stany, široký výběr nejrůznějších dobrot a také dobrá muzika v podání blues rockové kapely King bee z Kojetína. Ta tvořila kulisu pro debatování o náročnosti trati i nevyzpytatelnosti letošního počasí.  

Téměř u všech z necelých dvou stovek cyklistů v cíli však bylo téměř jisté, že se této nesporně zajímavé akce zúčastní i příští rok. „Pojedeme zase. I kdyby měly trakaře padat...,“ nechal se slyšet devětatřicetiletý Libor.