- 27. září 2014
- 1166x
Zdravotnictví, školství či policie. Tam všude chybí peníze. Důvod je ten, že výběr daní není takový, jaký by mohl a měl být. Státní dluh se přitom stále zvyšuje. Současná vláda na situaci reaguje zvyšováním daní, na což doplatí zejména poctiví podnikatelé, kteří veškeré poplatky řádně platí. Ti, kteří se tomu v rozporu se zákonem vyhýbají, tak zřejmě budou činit i nadále. „Finančák“ a následně i policie a soud si pořádně došlápne jen na několik málo z nich...
Minulé úterý stanuli před prostějovským soudem Zdeněk Čech a Pavel Pospíšil. Dostali se sem coby jednatelé společnosti Wikom zabývající se především zednickými pracemi. Státní zástupkyně oba Prostějovany žaluje ze zkrácení daně. Z nezávislého znaleckého posudku přitom vyplývá, že od roku 2009 do září 2011 díky neoprávněnému nadměrnému odpočtu DPH stát připravili asi o 2 331 000 korun. Další téměř milion korun jim měl „za prsty“ zůstat díky zmanipulovanému výpočtu daně z příjmu právnických osob.
V neprospěch obou obžalovaných hovoří zejména falešné faktury. „V našem účetnictví jsem faktury odběratele Wikom neobjevil. Evidentně jsou jiné než ty, které využíváme. Odlišná je hlavička i razítko. Sortiment, který měla firma Wikom na základě předložených faktur od nás odebrat, sice na skladu máme, významně se však liší jeho cena,“ vypověděl na policii zástupce společnosti Baumax. Podobně hovořili i jednatelé dalších společností dodávajících zejména stavební materiál. Právě na základě těchto falešných faktur za nikdy neodebrané zboží však společnost Wikom stát požádala o vrácení DPH, díky čemuž si během pár let nezákonně přišla na miliony korun.
Na tato závažná obvinění oba obžalování v podstatě nijak nereagovali. Pouze Zdeněk Čech vznesl námitku vůči jedné z celé řady zřejmě falešných faktur. Podle něj doklad znějící na částku sedmašedesát tisíc korun měla být skutečně proplacena. Pavel Pospíšil pak po většinu doby hlavního líčení mlčel.
Podobné „kejkle“ s daňovými přiznáními provádí řada podnikatelů a stát kvůli tomu na daních nepochybně přichází o miliardy korun. Zabránit by jim měl v první řadě Finanční úřad, v extrémních případech přichází na řadu policie a soud. Pokud se kriminalistům zdaří věc skutečně důsledně prošetřit, dostanou se k soudu objemné spisy, v nichž se orientuje snad jen zdatný „cifršpion“. Obzvláště náročné pak v těchto kauzách bývá stanovení výše způsobené škody.
Přestože se v tomto případě obžalovaní k částce přesahující v souhrnu tři miliony korun, o které měli stát obrat, nijak obsáhleji nevyjádřili, bude muset soud v této souvislosti ještě vyslechnout soudního znalce z oboru ekonomika. I proto rozsudek dosud nepadl a jednání bylo odročeno.