- 10. duben 2014
- 5846x
Muselo to vypadat jako špatný vtip. Nepříliš pohledná čtyřicetiletá cikánka Viera Biháriová mužům nabízela své tělo. Tulila se k nim a slibovala, že udělá vše, na co si jen vzpomenou. S nabídkou sexu sice povětšinou neuspěla, přesto byla často dost uspokojená... Při svém namlouvacím tanci totiž mužům vytahovala z kalhot jednu peněženku za druhou. A tak není divu, že skončila u Okresního soudu v Prostějově.
Čtyřicetiletá Viera Biháriová to u prostějovského soudu zná více než dobře. Za sebou už má celkem osm odsouzení, naposledy byla z vězení propuštěna v srpnu 2011. S její pověstí notorické „čórkařky“, která nemá daleko k drogám, je skoro s podivem, že se do basy vrátí až po téměř třech letech. Biháriová přitom ve čtvrtek uplynulého týdne jakékoliv krádeže v Prostějově zarytě popírala. Přišla přitom s velice originální obhajobou. „V blízkosti svého bydliště bych přece nikdy nekradla,“ argumentovala ostřílená zlodějka, která donedávna bydlela v Rozhonově ulici a nyní je nájemnicí domu na Újezdu.
Oba okradení měli peněženku na zadku
Biháriová byla ve čtvrtek 4. dubna odsouzena za dvě krádeže, k nimž došlo v okolí hlavního nádraží v Prostějově. „Bylo tak kolem jedné hodiny v noci, šel jsem kolem Alberta. Na Přemyslovce mě zastavila obžalovaná a ptala se mě, jestli ho nechci vykouřit. Přitom mě objala kolem pasu. Fakt jsem neměl zájem, tak jsem šel dál. Po pár metrech jsem zjistil, že mi chybí peněženka! Zlodějka však mezitím zmizela,“ popsal před tribunálem jeden z poškozených, který byl na první pohled o více než deset let mladší než Biháriová. Mladík šel vše nahlásit na policii a ženu dle fotografií bezpečně poznal. „Jsem si stoprocentně jistý, že je to ona. Znám ji od vidění, často se pohybovala kolem hlavního nádraží. Navíc s jejím příbuzným jsem chodil do školy,“ zdůraznil poškozený.
V případě druhé krádeže byl průběh podobný. „Šel jsem s nákupem z Alberta, ona ke mě přiletěla a že prý pojď se milovat, pojď se milovat. Po chvilce se přesunula ke skupince dalších Romů stojících opodál. Brzy jsem zjistil, že mi vzala peněženku, kterou jsem měl v zadní kapse kalhot. Pak jsem si všiml, že někdo ze skupinky hodil moji šrajtofli do trávy, kde jsem ji také našel. Tu ženu jsem občas potkával, je to určitě ona,“ potvrdil i věkem starší z obou okradených.
Po rozsudku si na vše vzpomněla...
Ještě loni v červnu Biháriová od prostějovského soudu vyvázla s podmínečným trestem. Ve čtvrtek už ji za opakované krádeže poslal na deset měsíců do vězení. „S ohledem na vaši minulost by jakýkoliv jiný trest byl naprostým výsměchem,“ konstatovala soudkyně Adéla Pluskalová. Přestože v průběhu hlavního líčení Biháriová vše popírala, po vynesení rozsudku ji muselo být jasné, že důkazy proti ní mluví jednoznačně. I proto se přímo na místě chtěla vzdát práva na odvolání. To si však po poradě se svým druhem rozmyslela. „Je to hrozná nespravedlnost. Kvůli osmdesáti korunám mám jít do vězení!“ rozkřikovala se Viera Bihariová po skončení procesu a to i přesto, že ještě před pár minutami tvrdila, že o krádežích absolutně nic neví. Osmdesát korun, které skutečně byly v jedné z peněženek, ji však očividně mnoho radosti neudělaly...
Otázkou stále zůstává kolika podobných „čórek“ se vlastně Biháriová fakticky v různých koutech republiky dopustila a na kolik peněz si díky nim přišla. Kvůli podanému odvolání čtvrteční rozsudek dosud nenabyl právní moci.
Další chyba na Vápenici.