- 13. listopad 2013
- 1435x
Definitivně pryč jsou doby, kdy měl Prostějov bohatě přes padesát tisíc obyvatel. Před šesti lety se trhly Držovice a přidaly se další rány. Lidé začali z města mizet za lepšími podmínkami, navíc v posledních dvou letech se na dalším úbytku obyvatel projevila nízká porodnost a naopak vyšší úmrtnost. Jak to půjde dál?
Pesimisté předpovídají, že Prostějov během pár desetiletí takřka vymře. A začne to tím, že za pár let začnou mít základní školy problém s naplněním kapacity dětí, některé z nich se budou muset zavřít. „Jsou to katastrofické scénáře, ale bohužel všechny okolnosti k tomu směřují,“ shodují se náměstkyně primátora Prostějova Alena Rašková s Ivanou Hemerkovou.
Na stále více alarmujícím trendu snižování počtu obyvatel Prostějova má obrovský vliv migrace zdejších lidí. Vždyť po „sametové revoluci“ došlo pouze v roce 1990 k tomu, že se do Prostějova přistěhovalo více lidí, než se naopak odstěhovalo. V následujících letech to šlo z kopce dolů. „Jednoznačně jde především o mladé lidi, kteří se stěhují do daleko větších měst za prací, ale také s vidinou větší zábavy a celkového vyžití. Není to pro Prostějov zrovna dobrá vizitka, ale stejná situace je ve všech městech České republiky podobné velikosti. A to přitom nezaměstnanost v Prostějově, oproti jiným městům, není zas až tak obrovská,“ uvedla k tématu Alena Rašková, náměstkyně primátora statutárního města Prostějov.
Jedna statistika je ale jasná. „Je pravdou, že z Prostějova odchází lidé většinou po absolvování střední či vysoké školy, nebo mladí lidé do třiceti let, pokud tady ztratí práci nebo je jim nabídnuto jiné zaměstnání s daleko lepšími podmínkami. Ano, našinec opravdu sežene v Praze, Brně či Plzni daleko lépe placenou práci, ale zase musí počítat s tím, že v tak velkých městech jsou i daleko vyšší životní náklady. Proto podle mého názoru se v Prostějově žije dobře, ale lidé tu k zažité pohodě nutně musejí najít práci. A té, v tuto chvíli, příliš není. A tak není divu, že s výjimkou roku 1990 pokračuje trend úbytku obyvatel vlivem záporné migrace. A pokud u nás nebude dostatek práce, tak se lidé do našeho města prostě vracet nebudou,“ dodala Rašková jedním dechem. Dalším záporem migrace Prostějovanů je fakt, že ve městě dochází k takzvanému „útěku mozků“, tedy absolventů především vysokých škol. „To je bohužel pravda. Jsou desítky mladých Prostějovanů, kteří po ukončení vysoké školy nenajdou uplatnění v Prostějově, ale naopak dostanou lukrativní nabídku někde v Čechách. Samozřejmě neváhají, protože tady je o práci nouze i pro vysoce inteligentní lidi,“ potvrdila náměstkyně.
Co udělat, aby se do svého rodiště Prostějované vraceli? Ale nejenom to, co můžeme nabídnout i přespolním, aby se přestěhovali na Hanou? „Podívejte se, já jsem přesvědčena, že Prostějov je krásné, čisté a pohodové město. A vemte jed na to, že ti, co se rozhodnou ve dvaceti či pětadvaceti letech z Prostějova utéct za lepším, se stejně po letech rádi vrátí. Znám plno takových lidí a všichni mi potvrdili, že jinde se sice měli lépe, ale doma je prostě doma. A jak přilákat do našeho města občany jiných měst? Těžko říct. Za totality se k nám stěhovala spousta lidí z Liberce, aby mohli pracovat v Oděvním podniku, v Železárnách a dalších fabrikách. Pracovaly zde stovky Vietnamců, byla tady vysoká škola textilní, ve městě žila i spousta cizích studentů. Jak ale v dnešní době chcete nahradit tolik tisíc pracovních míst, o které Prostějov za posledních dvacet let přišel? To půjde těžko, v tomto jsem pesimistka,“ pokrčila rameny Alena Rašková, náměstkyně primátora.
Jak můžeme vidět v přehledu přistěhovaných a odstěhovaných obyvatel města Prostějova, došlo k zásadní změně bilance stěhování. Zatímco v roce 1990 to bylo pouze 889 obyvatel, v roce 2008 to bylo už 1048 lidí. V následujících letech počet odstěhovaných poklesl, v loňském roce došlo k nárůstu přistěhovaných osob. Hodnoty migračního salda poklesly, ale stále se udržuje v záporných hodnotách. Počet obyvatel města Prostějova je tak stále snižován...
„Navíc nechci předbíhat událostem, ale za takových pět nebo šest let se vedení města bude muset zabývat tím, že školy začnou mít problémy se zaplněním prvních tříd. Pokud se potvrdí snižující se porodnost i v následujících letech, nebude si město moci dovolit provozovat školu s poloprázdnými třídami,“ přidala se k názorům se zdviženým prstem druhá z náměstkyň prostějovského primátora Ivana Hemerková.
Další chyba na Vápenici.