DROGOVÍ DEALEŘI HÁZÍ ŠPÍNU JEDEN NA DRUHÉHO...

Dvě známé osobnosti prostějovské drogové scény skončily u soudu. Aleše Surého a Josefa Přikryla kromě závislosti spojovalo i to, že se rádi autem proháněli bez řidičáku. Jejich kamarádství dostalo vážnou trhlinu ve chvíli, kdy se měli dohodnout na tom, komu patří vybavení na výrobu nebezpečného pervitinu. Právě to policisté objevili v Citroenu Berlingo, který řídil v tu chvíli zfetovaný Surý. Toho soud nakonec poslal na třicet měsíců do basy...

Všechny zákazy od policie či soudu byly oběma mladíkům dlouho pouze k smíchu. Především Josef Přikryl projevoval nebývalou aroganci. Podle některých lidí z drogové scény přitom spoléhal na svého strýce pracujícího u prostějovské policie. Nicméně ani ten mu nakonec nebyl nic platný. Kvůli opakovanému porušování soudních zákazů řízení už tak skončil za mřížemi. Brzy ho čeká další soud v souvislosti s pěstováním marihuany. 

Celý konflikt mezi oběma drogovými dealery začal tím, že policisté v Určické ulici zastavili Citroen Berlingo. Za jeho volantem seděl Aleš Surý, který nejenže už dávno neměl řidičský průkaz, a byl v té době pod vlivem pervitinu, ale především pak v autě převážel kompletní  vybavení na výrobu této drogy!

„Na ty věci jsem nikdy nesáhl. Věděl jsem, že jsou určeny k výrobě drog, tak jsem je chtěl zničit. Do auta mi je dal Josef Přikryl, který je známou postavou prostějovské drogové scény,“ snažil se hájit Aleš Surý, který nepřímo naznačoval, že ho policistům „práskl“ právě Přikryl. Jeho kamarád to vše ovšem vehementně popíral. Soud nakonec Surému jeho chatrnou obhajobu „nezbaštil“. Za výrobu i přechovávání drog a opakované řízení bez papírů ho poslal na třicet měsíců do vězení.

O důvěryhodnosti Josefa Přikryla, který je stíhán v souvislosti s pěstováním a prodejem marihuany, si nedělám žádné  iluze. Nicméně věci určené k výrobě pervitinu byly nalezeny v autě Aleše Surého. Navíc další ze svědků potvrdil, že si je Surý schovával u něj doma. Kromě toho policisté zjistili, že si je nakoupil v Brně. Jak lze potom uvěřit jeho obhajobě, že věci převážel jen proto, aby je zničil?“ odůvodnil velmi logicky své rozhodnutí soudce Petr Vrtěl.

Rozsudek dosud nenabyl právní moci, obě procesní strany si ponechaly lhůtu na odvolání.