- 4. leden 2015
- 4062x
Ano, i letos se podíváme, co se v našem městě a jeho blízkém okolí dělo v letech minulých, a řeknu vám, že to zase bude občas humor, místy horor, ale snad a především poučení pro dny příští. Tak pojďme na to...
Leden před pětašedesáti lety byl hodně důležitý pro odborné historiky, neboť se farní matriky převáděly na matriční odbory národních výborů, a tak je letopočet 1950 mezníkem pro historická zkoumání, neboť pramenná základna se přesunula do jiných fondů. Samotný Prostějov zasáhla
z hlediska odborné historie krutá rána v podobě ztráty městské kroniky, a tak byla založena takzvaná pamětní kniha. Na první pohled asi ne zrovna zásadní událost, ale pro historika, který chce objevit skutečnou minulost a pravdu, věc zcela zásadní.
Dopisování něčeho až příliš ex post zavání až moc velkou subjektivitou daného autora. Prostějov se v lednu 1950 hodně rozrostl, sdružoval totiž také obce Držovice, Krasice a Vrahovice, pochopitelně tato rozlehlost potřebovala nějaké dopravní propojení, a tak se jistě hodil vznik ČSAD Prostějov, jehož nástupcem je dnes FTL.
Leden 1955 opět přinesl změnu pro odborné historiky, neboť se rozdělily fondy muzejní a archivní a vznikl okresní archiv, takže již šedesát let lze v našem městě studovat archiválie přímo ve specializované instituci.
Leden 1960 přinesl změnu celému státu, neboť republika byla rozdělena na deset krajů a sto osm okresů, takže se měnily původní hranice okresů politických a soudních, řada obcí se přesunula jinam, než byla zvyklá a Prostějov sám se stal i jako okres částí Jihomoravského kraje. Byly sice zpřetrhány historické vazby, ale nejsem si zcela jist, zda návrat pod Olomoucký kraj po listopadu 1989 byl pro naše město až tak velkou výhrou. Asi málokdo tuší, že tradice boxu je v našem městě hodně dlouhá a netřeba slavit jen současné borce. Již před pětapadesáti lety tehdejší boxerský oddíl totiž úspěšně vstoupil do první ligy a v ní se stal několikrát mistrem. Jak uvádí prameny, pomohl k tomu příchod několika boxerů z Dukly Kroměříž, kteří pak našemu městu přinášeli tituly, dorostenecký oddíl vyhrál svou ligu a borci se také připravovali na olympijské hry v Římě.
Leden 1965 přinesl našemu městu kulturní povznesení, neboť zde byla založena stálá divadelní scéna pod hlavičkou KNV Jihomoravského kraje. Kulturu ovšem zasáhla i ztráta, zemřel dlouholetý dirigent prostějovských pěveckých sborů Orlice a Vlastimila Alois Grumlík.
Leden 1970 nepřinesl nic dobrého místní pravoslavné církvi, neboť její kostel v Demelově ulici byl převeden pod muzeum pro jeho účely provozní a výstavní. Ve stejném čase již plně běžela i naším městem doba normalizační, konala se zde konference národních výborů a hlavní projev zde držel jeden z normalizačních pilířů Alois Indra, člen ÚV KSČ, který vyhrožoval zcela veřejně všemu demokratickému.
Před čtyřiceti lety zahájila v našem městě činnost okresní manželská a předmanželská poradna. Myslím, že současní odborníci na manželství těm tehdejším musí jen a jen závidět, jaká to tehdy byla pohodička, inu instituce manželská se nám ale za ty roky setsakra proměnila.
Leden 1980 a opět něco pro kulturní fandy. Ve městě vznikla plně profesionální scéna, která navázala na tradice Hanáckého divadla a zároveň úzce spolupracovala s brněnským Divadlem na provázku, tedy kvalita zaručena.
Na leden 1985 nikdo nevzpomínáme rád, neboť teploty šly až na mínus třicet stupňů! Praskalo potrubí a opravárenské čety se nezastavily. Horko naopak zažívala tehdy fungující komise pro převýchovu cikánů, kterých bylo ve městě registrováno ma čtyři sta čtyřicet, problémy se prostě kupily...
Před pětadvaceti lety jsme zase všechny problémy takřka házeli za hlavu, neboť si všichni užívali nové demokracie, což se projevilo v lednu 1990 například obnovou Junáka, Československé obce sokolské, dále se začalo jednat o přejmenování některých ulic, uskutečnila se první valná hromada soukromých podnikatelů na okrese, ale také se podepisovala petice za odchod okupačních sovětských vojsk, vzpomínalo se na Jana Palacha a bylo zavedeno pravidelné autobusové spojení Prostějov - Vídeň. Kdo se do autobusu nevešel, tak běžel do knihovny vypůjčit si ještě do nedávna zakázané knihy Škvoreckého, Mňačka, Tigrida a dalších. Jeden problém zde ovšem nastal v souvislosti s až nepochopitelně rozsáhlou amnestií prezidenta Havla, kdy se na ONV Prostějov dostavilo pro podporu stočtyřicet amnestovaných. Vyplaceno jim bylo tehdejších pětadvacet tisíc korun, řada z nich se ale obratem do vězení vrátila, neboť opět začala páchat trestnou činnost. Kriminalita tehdy velmi rostla v celém státě. Je zajímavé, že tehdy nikdo nesepisoval trapné pamflety o vlastizradě prezidenta, i když tato amnestie například nastartovala superkariéru kmotra Františka Mrázka. Ale to je zas jiný příběh, takže zase příště
u února...
Další chyba na Vápenici.