- 5. říjen 2020
- 734x
FOTOGALERIE: Kde jsou prameny dobrých vztahů mezi Českou republikou a Izraelem? Tuto otázku zodpovídá aktuální výstava v prostějovském Špalíčku. Pracovníci Muzea a galerie Prostějov zde společně s představiteli spolku Hanácký Jeruzalém připravili výstavu mapující zahraniční návštěvu Tomáše Garrigua Masaryka ve Svaté zemi.
Právě on to byl, kdo navázal s Izraelem velmi dobré vztahy. A i když, jak prozrazují informační panely ve Špalíčku, si tehdy ještě neuměl stát Izrael představit, svou návštěvou přesto přihodil jeden ze základních stavebních kamenů, které v roce 1948 vedly ke vzniku židovského státu. Výstava odstartovala čtvrteční vernisáží a Večerník u toho nechyběl!
Tomáš Garrigue Masaryk zemřel před 83 lety, jeho odkaz však žije dál. Třeba rozumný přístup k židovským obyvatelům, kterých v tehdejším Československu byly statisíce. Jeho postoj se pak projevil právě i při cestě do Izraele v roce 1927, právě tam navštívil Jeruzalém, Tel-Aviv (v té době velmi mladé město, kterému bylo za prezidentovy návštěvy pouhých 18 let). I po mnoha letech si této cesty izraelská strana cení. A to jak označením řady ulic jako Masarykových, tak i ústy izraelského velvyslance Daniela Merona. Ten označil Českou republiku pro Izrael za „přítele číslo jedna“ v Evropě. „Tato výstava putuje po nejrůznějších městech ČR a já jsem moc rád, že je teď i tady v Prostějově. Naznačuje vztah Tomáše Garrigua Masaryka k židovské komunitě a taky k jejich touze mít svou vlastní domovinu,“ dodal pak Meron, který nechyběl na čtvrteční vernisáži výstavy.
Účast při vernisáži, která se konala ve čtvrtek 1. října, nebyla ze strany osobností právě malá. Přijel zmíněný izraelský velvyslanec, dále bývalý velitel 601. skupiny z Prostějova Karel Řehka, někdejší i současný primátor Miroslav Pišťák, resp. František Jura. Právě ten aktuální připomněl možná pozapomenutý vztah prvního československého prezidenta k Prostějovu. A vysvětlil jeden z důvodů, proč putovní výstava probíhá i v Prostějově. „Masaryk byl v Prostějově dvakrát, v roce 1921 a 1929, k našemu městu měl významný vztah. Nejenže zde měl velkého přítele Edmunda Husserla, ale také dědeček ze strany maminky se zde narodil,“ informoval přítomné František Jura během svého proslovu.
Zajímavostí pak je, že na Tomáše Garrigua Masaryka navázal později jeho syn Jan. Dobré vztahy s Izraelem se tak podařilo udržet také alespoň v prvních letech po 2. světové válce. A nejen poté. „Ve stopách Masaryka pokračoval i Václav Havel. Pamatuji si, že jedna z jeho prvních zahraničních cest po revoluci s navázáním diplomatických vztahů vedla do Izraele. Ta linie pokračování vztahů je dlouhodobá a jsme za to velice rádi,“ vyjádřil se předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek, který vřele poděkoval za uspořádání výstavy, navíc uprostřed míst, kde v minulosti stálo velké židovské město. Radost však kalily všudypřítomné roušky i představa dalších měsíců. Ty hrozí, že kulturní život opět omezí nebo rovnou umrtví. A odeženou tak možné návštěvníky výstavy. „Jsem ráda, že jsme se sešli v takovém hojném počtu. Zvlášť v této době, která není úplně dobrá. A troufám si říct, že je to možná poslední vernisáž tohoto roku,“ začala nezvykle pesimisticky výstavu ředitelka muzea Soňa Provazová expozici, která možná neprávem a kvůli koronaviru unikne pozornosti.
Další chyba na Vápenici.